Musím se ale vrátit i k jednomu dozvuku oné víkendové akce, který nebyl ke mě příliš milostiv. Obdržel jsem totiž emailem výtku na téma, že jsem odjel z akce bez rozloučení. A samozřejmě - přišlo to od člověka, který je hodný a nemá na svědomí mojí psychickou nepohodu
Avšak kdo ji má na svědomí? Od začátku školního roku jsem byl na třech akcích spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. První, v místě konání letního tábora, proběhla pro mě z pohledu spánku a pohody dobře. Druhá a třetí ne. Na všech třech byli prakticky stejní vedoucí, takže přímo fyzickou přítomností některého z nich to není. Takže čím? ...
Začínám mít dojem, že tenhle boj prohrávám a pokud nenajdu nějakou šanci, jak to zvrátit, pak se obávám, že spolku budu muset dát vale...
Avšak s tímhle přístupem bych musel dát vale i práci, protože i tam prohrávám. Dokonce prohrávají i kolegyně a kamarádky v jednom. Jedna z nich mi napsala:
... tak co, už si méně ustaraný? Měla jsem v plánu obědem a pokecem tě dobře naladit na začínající víkend, ale stále více zjišťuji, že se mi to asi nikdy nepovede...
Druhá pak řekla:
Ty vypadáš tak zničeně a znechuceně....
Obě měly pravdu, protože mě momentálně i práce semílá, a mohou za to kolegyně, které jsou horší jak ta nejhloupější blondýna, kterou si dokážete představit. Už jsem tu psal o problémech rozpoznání VLEVO a VPRAVO, ba i NAHORU a DOLŮ. Máme tu level 3 - ofocovali jsme dva doklady jedné kolegyně kvůli certifikaci, ale ta se v jejím případě pozdržela, takže se stihla jak přestěhovat tak i logicky změnit doklady. Kolega V* to věděl a navíc s hrůzou zjistil, že jí ten jeden už stihl propadnout, takže se tento jeden jal přefocovat. A ptal se i na ten druhý: "Tenhle je v pořádku? Nezměnilo se nic?" A ukázal kolegyni fotokopii. Prej ne. Samozřejmě se stalo to, že doklady neseděly na potvrzení, tím pádem certifikace šla do háje. Zírali jsme na to čtyři a nechápali. Na listu s ofocenými doklady zelená občanka, kolegyně má samozřejmě už plastovou, tedy červenobílou. Naprdnutý kolega se zeptal: "To jste si včera nevšimla že je tam na tom papíře starý doklad?". Odpověď nás dorazila: "Když já měla na staré občance stejnou fotku, jakou mám teď"....................
A pak už stačí několik dalších kolegyň, typ ječící a typ plačící, dále typ "směrniceignorující", což jsou typy, jimž něco rozumně vysvětlit prostě nejde, aniž by nedošlo ke scéně. A vy musíte být splachovací a stále klidný, protože i jen mírné zvýšení hlasu je důvodem, aby vám něco provedly, od pomluv přes stížnost po něco mnohem horšího...
Tím pádem i dnes poslouchám meditační hudbu a snažím se nějak "přeladit", obávám se však, že momentálně potřebuji jeden slunečný jarní den, jako nejsilnější prostředek na dobití dobré nálady...
