Můj osobní názor na Tvůj poslední zápisek: v práci pracuješ od nevidím do nevidím a pak přijedeš na akci [x], kde pro změnu pracuješ. Já jsem si přijel minulý víkend odpočinout a povedlo se mi to. Takže využij ty víkendy, které ti tam kdosi nutil, a užij si je. Kdekoliv, není nutné si užívat jenom na akcích [x]. Dokonce to na mě začíná působit dojmem, že na akcích [x] z nějakého důvodu odpočívat nemůžeš.Pokud se nad touto reakcí zamyslím, vidím v ní několik pravd - první je vytížení v práci, které mi v posledních dnech připadá jako perpetuum mobile - čím déle jsem v práci, tím víc práce není hotovo (protože jsem rozptylován i podružnostmi), takže o to musím být ještě déle v práci. Dneska jsem si střihl 12hodin a konečně se mi podařilo tuhle pravdu zlomit (dost lidí totiž mělo napracované hodiny, takže šlo domů dřív a mě tím pádem podružnosti zmizely)...
Potom možná zjistíš, že práce tě nesemele. [x] asi taky ne. Ale práce a [x] zároveň už evidentně ano.
To, že pracuji na akcích spolku je známá věc, minimálně odsoudcuji jistý turnaj. Na první akci v letošním školním roce tohle bylo v pohodě, protože jsem se trhal stranou a byl tím pádem nespolečenský. Na druhé akci, kde se hrála časově nejkratší verze, jsem měl ony depresivní sny a to jsem se večer naopak snažil být společenský až dost tzn. na hranici půlnoci. Teď na poslední akci opět podivnosti ve snech, kdy jsem si společnosti moc neužil, panžto proběhla v jednom dni večer schůze vedení spolku, na níž jsem byl přizván - zde mi to ale navíc nevyhovovalo hlukově, z vedlejší místnosti při onom turnaji prostě šel hluk, který mě chvílemi ubíjel.
Stále tedy nevím, kde přesně je ta chyba - ale rozhodně mám už námět, jak se zařídím na květnové verzi akce spolku... :-)