Malinko netradičně začnu už i víkendem, neboť mi začala dovolená...
... tedy dovolená z pohledu zaměstnavatele, neboť pracuji pro tábor spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje a přestože pracuji o dost méně, spánku se i letos nedostává.
V pátek večer se schází vedoucí mimo prostor tábora na poslední poradu. Letos jsme se sešli, ale nejprve se muselo do hospody na večeři (připravená veganská/vegetarianská nestačila) a pak se neprobralo skoro nic, neboť to důležité probrat z mnoha příčin nešlo.
V sobotu jsem se polehounku začal divit, že nemám nic na starost a pokračovalo to nedělí. V neděli hrajeme s dětmi rozřazovací turnaj a můj tradiční sparingpartner (respektive já podporoval kolegu Bts*) letos nemohl. Jeho náhradník, jímž se nakonec stal ATzH* si to dělá sám. A je díky tomu zničenější, takže čekám(-e) až se znovu spálí.
Od pondělka mám vlastní disciplínu v každém soutěžním dopoledni. Jsem na ni sám, přestože jiní jsou střídáni v rytmu lichá-sudá, a další dokonce v rytmu 1-2-3, ale co už, aspoň to mám pravidelné.
Neděle a kus Pondělí nám propršely, ale díky mé další funkci - táborová rosnička - jsme to dokázali relativně kočírovat tak, že nám program relativně navazoval. Problémem je, že v místech kde nepršelo, typicky po večeři, nám kolečka v organizaci drhnou, ale tyhle neumím popostrkovat.
Naopak ve středu jsem úspěšně pískl přípravu na večerku i večerku, až o 8 minut později přiběhla vedoucí dne a poděkovala. Obdobný úspěch jsem měl u oddílových vedoucích jednoho oddílu v úterý, kdy jsem odcvičil rozcvičku s jejich oddílem (dostal jsem sladkost) z důvodu jejich nepřítomnosti. Ale sakra - od toho tu jsem a to jsou mé tradiční úkoly, tak proč kolem toho dělat caviky?
Ve čtvrtek měl vedoucího dne kluk, který mě ignoruje a je mu úplně jedno, že narušuje zajetý standart, všechny nástupy pískal sám na prsty, ani tu píšťalku si nebyl schopen ode mě půjčit...
Můj spánkový deficit vystoupal až tak daleko, že tělo nestíhalo bojovat s různými viry co tu máme v ovzduší (tradičně střevní chřipka, byť letos ještě neřádí tak, jako v jistém roce), takže jsem měl pocit, že mě to složí. Odřekl jsem tedy účast na sobotním programu, ale přesto jsem se s ním na několika frontách setkal. Třeba i tím, že "pán v klobouku" (jak ho vtipně ale trefně pojmenovala I*) měl zajistit jistou věc. Zařídil - PELIN psal email, který mu nadiktoval, přišla odpověď a když už tu byla, tak jsem to dotyčnému oznámil. Přišel si pro to o 8 hodin později, kdy to už měla 3 hodiny hlavní vedoucí, neboť jsem to už psychicky nevydržel. Na email se mělo zareagovat co nejdříve.
Musím se ale ještě vrátit do pátku, kdy k nám přijela na kontrolu hygiena. Na kraji, kde máme pronajaté tábořiště, nastoupila nová hygienička a tak si natvrdo objíždí úplně všechny tábory, tábořiště, a podobné, proto přijela k nám v tak neobvyklý den. Měla smůlu v tom, že táborová závora byla dole, neb se v jejím těsném okolí hrála hra, takže než se vyřešila hra "ukažte doklady", oběhl jeden z vedoucích kritická místa a zažehnal problémy. Ne že by jich bylo moc, ale...
My, jakožto nájemce jsme prošli u kontroly s kytičkou, ale provozovatele si bude paní hygienička zvát na kobereček a nebude to jen kvůli popraskané betonové podlaze v mužské umývárně...
Zápisek ukončen sobotní 20:00 hod
