První podovolenkový týden jednoho pracovníka jedné firmy...
...aneb návrat do reality
Začlo to skutečně skvěle, v pondělí má kolegyně byla poslední den v práci před svojí odkládanou dovolenou, takže mi předávala neudělanou práci (té bylo malounko), neudělatelnou práci (dva lidi jsou na dovolené a končí jim certifikace, tudíž hlídat). Já se však obával té práce, kterou nazývám "padající kostlivci ze skříně".
Mé přání se mi splnilo do prvních 60 minut pracovní doby... což mě stálo přesčas na konci pracovní doby, kdy všichni byli doma a já rovnal naší okresní databázi na verzi, která už byla v centru. A do toho ještě bolelo mé nastydnutí z minulého týdne, jež se od pondělka neobešlo bez antibiotik.
Úterý bylo z tohoto pohledu lepší o to, že v okamžiku klasického konce pracovní doby byly všechny mnou nalezení kostlivci zlikvidováni, takže se po krátkém přesčasu mohl odejít domů ve velice spokojeném stavu. Jen ta únava od bolesti byla taková, že jsem se na počítač doma v podstatě vykašlal a zapadl do postele zabalen do deky tak, aby nastydlá místa byla v teple. A na tohle konkrétní nastydnutí se musí hodně pít...
Všechno tohle způsobilo, že se mi zdál sen, který jsem popsal v článku "Každý má své místo, kam se vrací rád" a jak v tomhle článku popisuji, ocitl jsem se ve snu na svém zřejmě nejoblíbenějším místě v té nejlepší snové náladě. Takovýhle sen opakovat častěji!
No a tady mám problém - v tomhle snu jsem už nebyl kolik let, prostě neumím najít cestu. Na druhou stranu - nezevšednělo by mi to pak?
Středu jsem jel prakticky hned ráno na pobočku F* dokončit stěhování kolegyň, které si měnily židličky a funkce, takže sladit vše, aby to fungovalo. Původní odhad byl, že v 10 hodin pojedu "domů", ve 12 hodin mi holky vynadaly, proč jsem si neobjednal oběd a konečně ve 13:30 jsem stál na zastávce MHD směr hlavní pobočka.
O svém snu z rána jsem se bavil i s I* a jak jí, tak mě naskočil díky asociacím sen jiný, v případě I* končící ošklivým vírem, v případě mém to dopadlo takto - Ten druhý sen..., tedy ne úplně příjemně.
Další sny v dalších dnech byly, nestály však za zapamatování. Za zapamatování ale stálo mé znechucení ve čtvrtek, kdy jsme jeli na pobočku J* (tu jsem ještě myslím nikdy nezmiňoval). Původní domluvený čas 8:30 se posunul na 10:30. Auuuuuuu :-( A to se nám do toho složil jeden file server na pobočce A*, poměrně dost důležitý a není mi jasné proč, což byl i jeden z důvodů znechucení a 50 minut práce ho nastartovat tak, aby nehlásil problémy a fungoval. Samozřejmě pak doslova průlet pobočka P* a F* mi taky nepřidal, protože pro změnu kolega Z* začal spěchat "domů", takže odpadla i prodloužená polední pauza a kafe na ní.
Pátek se pro změnu složil server na pobočce B*, pro změnu stejně důležitý jako ten čtvrteční. A tady vím důvod - update windows v nesprávnou chvíli způsobil větší nedostupnost, takže stačilo "jen" počkat...
A to je z pracovního hlediska vše, ale z hlediska pomoci I* se sny mám takový dojem, že se blížím k hranicím, jejichž překročením způsobím škody. Stejně to cítí I*, která má jeden zlý/?/ (je to jen můj dohad), kde prý hraji "nezanedbatenou roli". Bude to z tohoto pohledu asi zajímavý příští týden - bude vyhlášen bojový poplach pohraničních stráží?
