A tak podobně jako minule nejprve vyhodím stručný puntíkatý výpis
- Pondělí
- Teorie: První den dovolené
- Mírný optimismus: Jen dvě hodiny v práci na výrobu PC, které pak kolegyně bude po zbytek dne zapojovat samostatně
- Skutečnost: 14 hodin v práci - spadl virtualizační server, takže i všechny virtuální stroje
- Úterý
- Teorie: Druhý den dovolené
- Mírný optimismus: Jako v pondělí dvě hoďky, bez vyjíždění na pobočky za kolegu
- Skutečnost: 12 hodin v práci, výpočet výplat, hovor se šéfem, rozhodil jsem kamarádku
- Středa
- Teorie: Třetí den dovolené
- Mírný optimismus: Kolega co vyrábí PC se měl nechat uschopnit, takže bych do práce nemusel, ale na hoďku zaskočím, abych mu předal informace,
- Skutečnost: Ani po čtyřch hodinách se mi nepovedlo odejít, všichni tři jsme se mohli strhat, nakonec mě domů odvezl po devíti hodinách kamarád R*
- Čtvrtek:
- Teorie: Čtvrtý den dovolené
- Mírný optimismus: Pomohu kolegyni s nasazováním PC na pobočce P*, za níž jsme dostali vynadáno od šéfa, stihnu kafárnu
- Skutečnost: Po nasazení ochrany 802.1x nefunkčních 3x PC, 6x tiskárna či kopírka, kompletní sada displejů nad přepážkami (o výplatní den!!!!) na pobočku P* jsem vůbec nevyjel, taktak jsem stihl oběd na pobočce F*, kafárna už byla pohodová (diskuze o plemenech krav) Znovu šel dolů virtualizační server
- Pátek:
- Teorie: Pátý den dovolené
- Mírný optimismus: Na vypnutý telefon se mi nikdo nedovolá s poruchou, odjedu na akci, aniž bych o práci zavadil
- Skutečnost: V práci jsem si nechal soukromé věci potřebné na výjezd, potkal jsem krajského ředitele
Má cenu něco dodávat k pondělku a čtvrtku dodávat? - V pondělí bylo tolik problémů, že jsme s kolegyní S* běhali jak čamrdy, takže se na virtualizační server dostalo až večer, což pro kolegyni bylo špatné, protože na virtualizačním serveru máme dost věcí pro naši práci. Ano, jsou dané i jinde, ale ne tak připraveny, aby šly bezmyšlenkovitě použít.
A tak asi za opis stojí pouze moje úterý a čtvrteční setkání s kamarádkou I*.
V úterý jsem byl ve 13 hodin tak hotový a zničený, že se kamarádka nejenom polekala, ale rozhodilo jí to tak, že zapomněla jít nakoupit a zjistila to až doma. Já si z toho dne nepamatuji snad nic, kromě toho, že jsem na oběd na pobočce F* dorazil tak pozdě, že už půlka lidí šla proti mě domů a to mě čekal návrat na pobočku A* na poruchy, nedodělané věci a hlavně výplaty
Čtvrtek už byl pohodovější, ale taky jsem přijel pozdě. Vlastně je div, že jsem vůbec přijel, protože se mi na kruhovém objezdu našeho města nepodařilo správně odbočit, tak hluboce jsem byl zamyšlen, že jsem na tomto rozhodném bodě zamířil směrem domů.
Ale ani pátek nezačal stoprocentně, protože po všech jízdách pro rodinu s odbočkou do práce jsem už konečně vyjel a na jiném kruhovém objezdu vynechal odbočku k benzínce, přestože jsem si o 500 metrů dřív připomínal, že musím natankovat, abych dojel na akci i pokud možno i zpět.
Pak jsem si vynulovat počitadlo kilometrů a vyjel. O 1500 metrů později dle tohoto počitadla jsem tak strašlivě začal zívat, že jsem si začal říkat, co bude dál....
Nebylo nic, šťastně jsem dojel za kamarádkou E*M*, kam přišla i další cestující S*O*, na akci jsme vyjeli bez oběda, ten jsme si dali na cestě v motorestu, nabrali kamaráda J*K* v práci a odvelzli jej domů, kde jsem si dali kafe,... ty jsem měl jak v moterstu, tak u E*, nebyli tři různá kafata za odpoledne....
No a tady popisek přeruším - pokračování příště
