Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 23. prosince 2019

Víkend (50/2019) a Shrnutí uplynulého týdne (51/2019)

Dneska toho máme na popisování více, takže pojďme na to.

Odjezd na víkend jsem popsal minule (Shrnutí 50/2019) a z pátku chybí tím pádem jen několik věcí - hned po příjezdu jsem zajel do blízkého města, kam jedna účastnice dojela autobusem, takže jsem jí nabral. Díky tomu jsem se se svým prvním (a posledním) pivem zpozdil. Ale bylo hnusné, takže jsem si další za celý víkend nedal...

Vydržel jsem v jídelně prakticky před začátek dění pro dospělé. Takže jsem si s dospělými neorganizovaně hrál. A šel spát...

V sobotu jsem pískal dopoledne turnaj, za což jsem měl na celý víkend zdarma nejlepší pokoj (co nejdál od rambajsu, byť v hlavní budově), respektive neplatil jsem příspěvek za nadstandard. Pak to přišlo a místo polední siesty jsem byl vytažen na poradu jako admin staré prezentace. Udělala se totiž nová, u jiného poskytovatele... Neřekl jsem tam ani zbla, kromě naprostých základů ohledně správy domén.

Odpoledne procházka, účast na podvečerní aktivitě pro děti, večeře a moje zmizení na pokoj, kde jsem se díval na finále Stardance. Můj favorit nevyhrál, ale co už. Co se teď koukám do mé statistické tabulky, tak tam není vidět nic zajímavého, ani nic, co by udeřilo do očí... Přišel jsem ale o hry s dospělými...

Neděle opět mnou pískaný turnaj. Ten mě přiměl k počítání - protože jestli na akci, kam by měly jezdit děti, jich přijede 20, které hrají turnaj, a je 70 účastníků, tak mi to nějak matematicky nevychází ani za předpokladu 1 dítě = 1 rodič... a to mohu připočítat jen 4 pořadatele...

Dojezd domů v neděli byl klasický přes D1 a pak přes vesničky, a Praze skrz komplex Blanka, naštěstí letos nesněžilo a nemrzlo, takže to šlo. Překvapilo mě jen jedno a to, že Googlovská navigace to z těch vesniček vyřešila jinak, oproti mému Miloshovi, kterého jsem si opomněl vzít sebou...

V pondělí mi zavolal šéf, že nám chybí poslat středeční faktury a že se dívá na "tabulku" a že tam jsme červeně. Velmi ošklivě jsem mu vynadal a požádal ho, ať se SAKRA POŘÁDNĚ podívá, protože máme sehraná data ručně z pátku o 30 minut před limitem a proto červenáme. A že když tam záznam v té "tabulce" je, tak sehráno máme. Ano, já se do té tabulky díval o půlhodiny dříve, protože jsem věděl, že ve středu večer byl nějaký problém, ale i tak by šly do Prahy ve čtvrtek, nebo pátek. Ručně to sehrával kolega Z*

Šéf zjihnul, ale požádal mě, abych se na to podíval. Nehnul jsem pro to ani prstem, a - světe div se - faktury se odpoledne v systému už našly. Zajímavé, že? A který že to informatik to sedí blízko těch bab, co faktury nenašly? Že by to byl .... ? Ano.

V úterý a středu jsme s kolegou Z* finišovali na předělávkách Windows7 na Windows 10. Pobočku P* přízemí jsme zahájili po jedné hodině odpolední a skončili v hluboké noci. Ale máme to a kolega mohl jít na dovolenou hned od zítřka. Tak jsem mu zachránil pr*el...

Dívaje se do kalendáře, zjistil jsem, že nemám ani jedno video na vánoce a co víc, to jedno jediné natočené ale nesestříhané, mělo v sobě zakódované pořadové číslo, ale díra mezi ním a momentálně zveřejněným číslem byla veliká. A přestřihávat se mi to nechtělo, byť by mě to stálo asi minutu času...

A tak jsem začal točit a stříhat, protože v pátek jsem měl také dovolenou, v sobotu jsem taky točil a video jde ven každý den jedno. A ve dvou dnech půjdou videa dvě. No a aspoň jsem naplánoval videa, která jsem někomu slíbil, což platí zvláště o těch, co něco vysvětlují.

K popsání tím pádem zbývají jen dvě volnočasové aktivity - nedělní RVHP, kde jsem si zkusil hry Sedm Draků a slovní Krycí jména. A pak čtvrteční "vánoční večírek"...

Večírek byl jen pro sedm lidí z naší práce a pokud bych ho měl nějak vyhodnotit, tak mohu začít třeba tím, že jsem svůj nejvyšší čas strávený na jakémkoliv večírku překonal. Dříve 120 minut, nyní více jak dvojnásobek, 260 minut... Sám jsem byl překvapen tím, jak dlouho jsem vydržel, a kolik jsem toho vypil. Pil jsem průběžně a v poklidu, a protože tohle činili i ostatní, nikdo se nesťal pod obraz. Zábavné bylo to, že nejprve Z* a pak i já opravovali v hospodě něco (Z* internetovou televizi, já notebook)...

Prostě jsme si udělali vlastní podnikový večírek s lidmi, kteří mají inteligentní chování, humor a hlavně se neopijí do třiceti minut... Tak snad za rok zopakujeme!