Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 30. prosince 2019

Shrnutí uplynulého týdne (52/2019)

Poslední letošní shrnutí, zbylé dva dny dám už do nového roku :-)

Člověk by řekl, že o vánočním týdnu nebude co popisovat, ale něco málo by se našlo - třeba přiznání, jak tentokrát vznikala vánoční a předvánoční videa.



U předvánočních to bylo jasné - jakmile jsem si 15.prosince dal dohromady čísla jediného natočeného vánočního videa a posledního zveřejněného videa, bylo mi jasné, že budu dělat video každý den jedno a ve dvou dnech bude ještě video navíc.

Co dát do videí mi bylo jasné - zahodil jsem svůj plán a jal jsem se vrhnout na všechny sliby, co jsem kdy dal, ať už veřejně, nebo jen sám sobě. Kupodivu to vyšlo úplně přesně...

A tak v pondělí bylo hotovo vše s označením "předvánoční" a díky zkrácené pracovní době byl čas natočit druhé vánoční video, kde jsem měl v hlavě už od září scénář, který jsem si musel přepsat do textu, protože jsem si vymyslel vánoční pohádku, kterou jsem dal na začátek videa... To z hlavy odvyprávět nešlo. Celé to video a hlavně povídání v něm má na svědomí kamarádka I* kdyby nechtěla linku 8 z Filipowice, jež stále není dostavěna (v okamžiku, kdy ve videu říkám věty, že všichni řídili autobusy, tramvaje a vlaky, tak je vidět důkaz, že stojím na rozestavěné lince 8). Na Eberlinsee by se asi našel taky takový kout, který není dostavěn a kam se dá dostat s tramvají, ale tam bych asi dostal nápad na jiné povídání. Což když to teď píšu, tak mám takový dojem, že mám námět na Vánoce 2020 :-)

Kdyby nebylo různých domácích prací, tak by to možná šlo hladce, ale u nás se pravidelně na poslední den dotahují úklidy, takže v úterý o štědrý den jsem skládal do sebe všechny části druhého videa. Pouhých dvacet střihů.  Jinak klasika, štědrovečerní večeři jsem měl jen já a mamka.

Ve středu přišli první hosté už ve třináct hodin, a poslední odešli po šestnácté, dělal jsem doma po celý čas číšníka a tak na poslední video zbylo dost málo času. Netušil jsem že dojde k průšvihu, ale došlo. První načtení mapy a - díra na obraze, nenačetl se mi v Ústí Četrans. Zkusil jsem to nějak opravit, ale už to hlásilo klasickou OMSIovskou chybu "Fehler..."

Ano, musel bych teď uvažovat nad tím, kolikrát jsem přišel domů stahaný, že se mi do ničeho nechtělo a šel raději spát, jenže bohužel i nad tím, kolikrát jsem přišel domů a do ničeho se mi nechtělo. Těchto dnů bylo víc jak jeden ... :-( Prostě a krásně - na problém bych přišel dříve...

Bylo to tak špatné, že jsem video dokončoval až ve čtvrtek. ale až poté, kdy si ale má mamka usmyslela a s mou pomocí i udělala, tedy že půjdeme na vánoční návštěvy, protože chtěla vidět mimo jiné největší vánoční strom. Jeli jsme autem a mamka se nějak dlouho babrala se zapínáním pásu a pak to vzdala, že si to prý bude jen držet. Zabrzdil jsem ze 30km a dostal vynadáno, můžete hádat proč. Mamku jsem dozapl a jelo se.
Při jízdě zpět jsem si pěkně počkal, až se mamka zapne. "Najednou" to šlo..

Pátek byl pracovní, ale protože má kdekdo dovolenou, stačilo na pobočce A* a tím pádem i v dosahu pobočky B* zůstal do půl deváté a pak přejet na pobočky F* Q* a P*, ale trošku se to zamotalo, takže jsem do MHD naskočil nikoliv před devátou, nýbrž až po desáté. Ono se to motalo i po návratu z poboček, kdy jsem si chtěl jenom "vystrčit koš před kancl" a jít domů. Šel jsem, ale o pět hodin později. Jako ano, mám udělanou přípravu na pondělí, pozodpovídané všechny emaily (115ks) a kdesi cosi, ale...

To už mi leželo v hlavě setkání s I*, které také stihlo proběhnout. Ano, dostal jsem poděkování za všechna videa, za hodně záběrů z venku. A také poděkování za první a druhý proslov, hlavně za pohádku (i za třetí proslov, ale o něm později), kdy v prvním proslovu jsem ukázal ony červené oříšky - mimochodem dostal jsem je od I* ale nejsou to tři roky, ale čtyři, co jsem je dostal pod stromeček já, a v druhém ukázal pohádku.


Těm, co neznají seriál Haibane Renmei, ta konkrétní pohádka nic neřekne, naopak těm, kterým se HR dostalo pod kůži, či si ho tam sami pustili, těm použitá hudba a první slova mojí verze musela být strašlivě povědomá... Ale k tomu třetímu poselství - I* vycítila, že ono poselství nezní radostně, skoro až naopak a samozřejmě měla pravdu,  protože jsem byl doslova ubitý reakcemi okolí, které začaly už minulý pátek a jež zde na blogu nejsou popsané a skončily těsně před točením audio souboru MP3, což je věc, kterou jsem natáčel opravdu jako poslední věc na poslední chvilku...

Je to už ohrané téma, dokonce i zde na blogu, kdy jsem pro některé lidi "ajťák, a ti přece nemají lidské city" a pro jiné "ale to Pelin udělá, to je přece samozřejmost".  Přesně v den, kdy jsem točil to třetí poselství, jsem přesně pochopil, proč se má prostřední sestra vzbouřila po dvaceti letech, a oznámila, že chce mít TENTOKRÁT vánoce podle sebe a odmítá skákat kolem sestry z P*, respektive kolem suity, jež se sestrou jezdí (sestra není problém).  Teď v neděli večer to už mohu napsat - Nikdo z P* nepřijel ani po svátcích, část ani neposlala přání... Myslím oné vzbouřené sestře...