Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 2. srpna 2020

Shrnutí uplynulého týdne (31/2020)

Je zajímavé jak se mé dovolená, kdy dělám vedoucího na táboře, vyvíjí tak trošku jako na houpačce, ale zatím to nedošlo do stavu, že bych nejraději jel domů.. Což je (klepání na kovový rám dveří) docela úspěch.

V minulém shrnutí jsem nedokončil neděli, a můžete tušit proč - samozřejmě z toho krásna, které jsem měl v sobě, mě musela realita opět vyvleknout, asi abych stál nohama na zemi. 

Hlavní vedoucí tábora a jeden člen vedení spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje mě vytáhli do ústraní od ostatních, zcela mimo dohled a vyčinili mi ua můj zářiový řev o fair play, který jsem měl (a je zde na blogu lehce zmíněn), prý že už to bylo za hranou. Nebudu tvrdit, že ne, protože jsem v rozčilení nevolil ta správná slova... ale opravdu mě dojalo, že jsem dostal vyčiněno tak pozdě.

Asi se ani oba dva nedivili, že jsem nejel na společný oběd,na kterém jsem (ve spojení s tímto tábořištěm) ještě nikdy nebyl. Ba naopak, jel jsem na tábořiště a dojel i tak 5 minut po domluveném termínu předávání. Převzal jsem si hlavní budovu (nic jiného díky COVID-19 pravidlům nebylo připraveno) a uklidil se do stínu.

A čekal, protože jsem nemohl plnit žádné úkoly, tentokrát jsem nevezl žádný materiál spolku, a tak až když postupně přijížděl jsem nějak napáchal IT pracovnu. Mohl jsem poté odejít a až do rána nevylézt, ale to by mě nebavilo, takže jsem v největší špičce trošku pomáhal řidit autodopravu (a vytvářet zmatky, jak by řekli jiní) 

V neděli večer se dětem promítlo video o pádu meteoritu (fake) ale současně se jim řeklo, že budeme mít v CTH oslavné hry kvůli jubileu tábora

Pondělí jsem řešil jeden turnaj a o přestávky měl čas na sebe, což bylo super. Večer se odehrála scéna, že nás jako někdo sleduje a my ho chytili, ale byla na můj vkus až příliš realistická, protože to tři kluky a jednu holčičku poděsilo....

Jsou lidé, kterým všechno vychází, takže se ještě v pondělí pozdě v noci z blízkého městečka ozvaly sirény - naštěstí jen "svolávání hasičů" - jenomže to mnozí nevědí....

Úterý večer z pohledu CTH - jako pád UFO, příjezd policie a .... můžete si domyslet reakce.  Policie byla skutečná, její výjezd hraný. 

A opět - jen pár minut po úplném skončení této scénky se o náš kopec, na kterém stojí náš tábor, rozpáral bouřkový mrak, což vyvolalo zajímavé efekty na obloze, vichr .... a ani kapku vody. Ta spadla o několik hodin dříve při jiné bouřce...

Středa a můj hlavní dopolední úkol - tedy soudcování konkrétního turnaje - měl jsem tzv "spodek" příště tím pádem zbývá "vršek" nebo "volno" a třetí den zbývající možnost.

Proč to píšu? No pochopitelně proto, že jsem ve čtvrtek chytil opět "spodek",  tedy již podruhé jsem na prosbu kolegy přepustil "vršek". Děcka měly odpoledne setkání s mimozemšťanem, takže už možná pochopily, co že je na táboře čeká,  A že dostávaly nápovědy stále a každý den. OK, ale hádanka, která je měla zavést za oním mimozemšťanem byla takového toho vylučovacího či kombinovacího typu "Pan novotný bydlí v býlem domě, Pan nová má žlutý hrdníček, kdo chce meteority?" 

Ve čtvrtek pozdě v noci nám bylo oznámeno, že máme teoretický COVID problém, jedno dítě bylo odvezeno domů na testy (ale je to zamotané tak, že pozitivní na 99% nebude, protože nebylo v přímém styku s dotyčným. Takže uvidíme.

V pátek jsem na sobě pozoroval, že o dost častěji šmatlám po dezinfekci, která je po táboře v dávkovačích rozmístěna strategicky na mnoha místech. Nečekaně už v sobotu jsme věděli o negativním výsledku - rodiče si to na hygieně vydupali (žádné pondělí dopoledne, ale už sobota)

O sobotě samé se toho moc říct nedá, zašel jsem si ke Stromu, dopledne něco nafotil, odpoledne taktéž, a byl tu večer a sním noční hra Kýbl. Prakticky za úplňku...

Neděle turnaj a odpoledne velká oslava kulatého výročí tábora, takže tu máme skákací hrad a různé další "pouťové" disciplíny, ale samozřejmě i mnoho klasických táborových...