Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 25. listopadu 2010

Trocha reality 3, aneb "dnes přijdu na neohlášenou kontrolu"

Ještě před napsáním prvního článku "Trocha reality" jsem měl hlášku od kolegyň. Prý k nim přišla jiná kolegyně,  a prý " pan XXXXX má bordel v inventurách, půjdeme k němu ve středu na kontrolu". (Nevím, jestli to mělo být jízlivé prohlášení před kolegyní se kterou pracovně z titulů našich funkcí více spolupracuji plus před kolegyní, jejíž kluk je můj dobrý kamarád, nebo jestli to mělo být varování ze stejného důvodu, ale tak nějak je mi to jedno)


Zasmál jsem se tomu, protože všechny mé kanceláře a serverovny po pobočkách jsou z hlediska majetkové inventury pintlich, ale přesto jsem si raději od kolegy vzal aktuální otisk "ztracených věcí". Měl jsem pravdu, mé kanceláře se na papíře tvářily OK, ale jeden ze skladů, kam má přístup vícero lidí a nikdo ho od jisté doby nemá na triku byl takový velmi zvláštní. (Já tam chodím maximálně pro náhradní gumičky k tiskárnám)

Kontrola ve středu proběhla bez mé přítomnosti (důvod viz Trocha reality 2) a dopadla příšerně- jen 2 nalezené položky a tak jsem byl dnes ve 12 hodin odloven a doslova odtažen od práce. Paní, co měla na triku inventury v mé kanceláři na hlavní pobočce se mnou šla do onoho skladu a začla probírat položky z její verze listiny ztrát.

Začla notebooky. Ty v tomhle skládku nejsou už hezkých pár měsíců, ale co, prošel jsem přes tři místnosti do čtvrté, otevřel skříň, nanosil je před ní a začalo se pípat.  Tři z nich nebyly pípnuté v inventurní čtečce. A to už jsem se smál, protože onu čtvrtou místnost pípal někdo jiný - tohle na mě nemůže svést nikdo.

Tiskárny. Ty už v tomhle skládku nejsou hezkých pár měsíců, ale jejich konkrétní typ mě dost nakrknul, protože velká většina tohoto typu ležela v jiném skladu a v tomto jiném skladu jsem byl v inventární komisi já. Přesto jsem tam kolegyni, ale i paní majetkářku dostrkal a jejím pípákem jsme to prošli. Respektive já to prošel, ale už po první tiskárně jsem byl sprostý. Tiskárna, kterou mi původní pípák označil jako "nenalezeno" (= vyřazeno, tohle byl sklad věcí na likvidaci) tento druhý pípák ji označil jako majetek z předchozího skladu). Majetkářka - dle kolegyň kupodivu - přiznala barvu, tenhle sklad jsme dělali spolu oba a oba jsme viděli, že to opravdu bylo nenalezeno .... Našly se všechny tiskárny....

(pro technicky zdatné: Je jedna databáze majetku, z níž se plnily databáze obou pípaček v rozmezí stěží 30 sekund. Proč mají ony pípačky rozdílná data? Jejich naplnění chybu neohlásilo a pokud by snad nějakým zázrakem jedna ze čteček nepobrala vše, tak by logicky chyběl konec seznamu a ne začátek. Nebo se pletu??)

Monitory a reprobedny. Monitory v 95% případů jsou vedeny jako součást počítače a jen když se kupovaly extra (typicky při potřebě 19" monitoru na digitalizační pracoviště) měly vlastní kód. Trapně jsem si myslel, že už se monitory takto nekupovaly dobře pár let, ale naše dva hledané monitory měly inventární číslo (zhruba) z konce roku 2009, jeden z monitorů měl svého času dokonce dle historie umístění majetku na stole můj šéf. To už jsem se začal bát, ale zaujala mě igelitová taška na regálu z níž čouhala podezřelá nožka, která by jakoby patřila k monitoru. Ano hádáte správně, byl to jeden z hledaných monitorů a pod ním našroubované reprobedny... taky s kódem (což jsem viděl poprvé v životě) !!! Poučen vzhledem tohoto monitoru jsem briskně ve skladu našel v desítce monitorů jeho dvojče. To mělo nalepená inventární čísla na úplně jiných místech a jako naschvál na takovém místě, kde jsem ho ještě nikdy na monitoru nenašel - bylo ještě jako bonus otočeno ke zdi ...

Pak už to byly jen takové žertíčky, jako že jsem před X dny udělal inventuru u nás v kanclu, ale kolega tam možná už ve dni X-1 donesl ze skladu externí hardisk a inventura ve skladu se dělala až ve dni X-2, že někdo do skladu  donesl ve dni X-3 rozbitý počítač, ale nenahlásil to majetkářce... a tak dál a tak dál.

Po třech hodinách lítání byl seznam maximálně vyčištěn, ale majetkářka prokleta, neboť jsme nenašli věci, které u nás nikdy nebyly a které jsme ani nedrželi v ruce. Jenže jsme je pro někoho objednávali my, počítačoví, a tak při přenášení faktur do majetku po nákupu oné techniky byla tato technika připsána do našeho skladu.... Do skladu vysloužilé techniky...

Ona paní, co měla na starosti inventury v našich prostorách oprávněně zkritizovala stav v tomto našem skladu, protože je v něm tolik věcí, že se v něm nedá chodit a nalezla tam i nějaké nepoužité kopírky, což ji dorazilo, protože její podřízení mají kopírku už kolik měsíců rozbitou a tady "hnila" jedna nevyužitá už 11 měsíců. [velmi pravděpodobně hrozí, že ji budu zítra zapojovat, protože si ji dotyčná vydupe]........

Večer, když jsem byl už v práci sám a dělala se mi záloha databáze na serveru, jsem šel do skladu poklidit a vzal jsem přitom do pucu i vedlejší místnost, která bude od prvního prosince mojí novou kanceláří (jdu do ní dobrovolně, náš nový kolega tak vezme zavděk volnou židlí po mě, ale protože si s mým současným kolegou tyká......). Po vyhození osmi prázdných počítačových krabic a jedné kopírkové bylo náhle v obou místnostech průchodno a poté co jsem si přetáhl i pár kousků nábytku ze skladu do své nové místnosti, můžeme ve skladu pořádat taneční seanci a mé pracovní věci si budu moci stáhnout do této mojí nové místnosti :-)

PS: Víte jak vypadá lékarnička, která nejde najít? Jako krabice od papírů. V ní jsou volně ložené léky, co se nevešly do brašničky s červeným křížem, jež leží rovněž v oné krabici od papírů. Uvnitř brašničky je kód, který se pak musí napípnout do inventurní pípačky. Nalezl jsem ji při tom úklidu :-))