Dnes, přesně měsíc po Tomíkově smrti, proběhla malá rozlučková sešlost na loučce u děkanského kostela v našem městě.
Při rozlučce vystupovala jedna paní pracující s přírodními silami, přednesla několik modliteb za zemřelé a provedla nějaký ten obřad.
Nevím jak to popsat, abych do toho nevnesl své subjektivní pocity, ale přesně v tu správnou vteřinu se objevila duha vedoucí z mraku do mraku a dva obláčky dotvořily smajlík. Než jsem se probral a nafotil to, obláčky se rozpustily a zbyla jen duha...
Na pokračování, jenž mělo proběhnout v salonku jistého hostinského jsem už nešel, neboť existují věci, které dělat nemusím a tady se sešly minimálně dvě...
Chtělo by se mi o tom napsat víc a "vyzvracet" to ze sebe do blogu jako do Brumbálovo myslánky, abych se na to později mohl podívat bez emocí, ale dnes to neudělám. Pošpinil bych Tomíkovo památku a to je přesně věc, kterou udělat nechci....
PS: Video s duhou bude v pondělním souhrnu, kdo se zajímá o optiku, bude mít šanci zjistit, jak toto mohlo vzniknout, aby to vidělo 20+ lidí