Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pátek 14. října 2011

Jsem rukojmí !

Tenhle sen se mi zdál v půlce září a já od té doby až doteď ve vzácných chviličkách volna na něj zkouším myslet. Ale bez rozumného výsledku.

Sen je poměrně jednoduchý. Jsem v nějakém domě, v něm jsou i další lidé a já říkám - "To se musí vyřešit". Jo, musí. Jeden z mužů zvedá brokovnici a zdánlivě(?) mě tlačí k oknu. Z okna křiknu "hej" a dole o dvě patra níže se náhle vyrojí hejno policajtů, taky s puškami. Požadavky kupodivu přednáším já, ale není vidět, že by je dole chtěl někdo plnit, ale ani se jim nechce střílet, skoro se bojím, že se nechtějí ani pohybovat.

Každopádně zalezu zase dovnitř a pronesu něco ve smyslu "máte chvilku na to odejít zadem" a všichni lidé kromě mě prchají pryč. Ještě se chvilku motám v bytě a pak se sám ukážu v okně.

Co se dělo pak, nevím, já se dál motám v bytě a najdu v něm místnost, ve které jsem doteď nebyl. Zde sen končí.

Proč jsem si hrál na rukojmího (to je nejpravděpodobnější možnost, co mě napadá), to nevím. Mohli mě přepadnout nějací ňoumové a já jim pomáhal uprchnout? Nebo jsem chtěl bezpečně propašovat své kolegy zadním vchodem a policajty v civilu vylákat dopředu?

Žádné komentáře: