Dětský nebo vojenský tábor ?!?

Tento sen, nebýt jednoho rozporuplného místa, mohl být poklidný a radostný, ale slova dvou lidí v tom snu mě zní v hlavě ještě teď večer. Proto popíšu dva náhledy na sen a pak třetí, kde popíšu, odkud se mi "to" všechno vzalo..

Náhled první:
Děj se odehrává v blízkosti dětského tábora, ale současně kdesi ve fantasy světě. S kamerou v ruce se proměňuji v havránka a v jedné tmavé soutěsce mezi skalami, na cestě vystlané drobnými kamínky jsem doslova i s kamerou připlácnutý k zemi a tiše poslouchám asi tři lidi, přičemž ten největší říká: "Tohle je cesta k černé magii" a ještě pak chvilenku mluví, načež se všichni tři jdou cestou, kam bych nikdy nevstoupil.

I když to nevypadá ještě bezpečně (ta trojice je poměrně ještě blízko), vznesu se a vystoupám na horní kraj soutěsky, jednak abych případně ještě něco na kamerku natočil, na to se ale zpět proměním v člověka, abych mohl pořádně švenkovat, uspěchávám to proto, že se náhle stejným směrem řítí tři ďáblíci.

Po proměně v člověka nespadnu na zem, umím totiž létat bez křídel, což mi ale v tomto případě nepomohlo, protože se po mě hnal nějaký jiný havránek a já si to uvědomil až teď. Přesně mířenou ranou pěstí jej srážím až na zem, kde se rozplácne. Nečekám, až mi to vrátí a mizím směrem opačným, tedy do tábora.

Brána do tábora má hlídky, zdravím se s nimi a chvilenku natáčím dění v táboře, kde mladí kluci hrají líný tenis, ale hlavní úkol je natočit úvodní divadlo, takže se ve svém letu přizvednu a hezky pěkně z výšky je zabírám, protože zrovna skupinka lidí bojuje mezi sebou. Až doteď prakticky nikoho nepoznávám, ale pak se ozve známý hlas *B: "Jůů, Pelin umí lítat" a v reakci mu odpoví *Ist:  [reakci v tuto chvíli vynechám, moc sem nesedí]

Po natočení se stočím k chlapci, který je "zaseknutý" a prostě chce mluvit se Sarah. Vypadá, že jej slabší vedoucí nepřeperou, beru jej přes rameno (hlavou dolů kouká na moje záda), popojdu a v ústraní mu začnu domlouvat. Bohužel se budím, ale domnívám se, že jsem vysvětlovat, že je Sarah z Prahy a byla tu v minulém turnusu....

Náhled druhý:
Děj se odehrává v blízkosti vojenského tábora a já jako havránek sleduji přetažení dvou budoucích vojáků k nepříteli (detaily viz výše - netřeba zde opakovati).

Po proměně zpět vstupuji do vojenského tábora, hlídky u brány si mě skorem nevšímají (samozřejmě - jdu dovnitř) a já točím dění v táboře. Sleduji, že začátečníci hrají líný tenis s klasickými pálkami, ale jedna z dvojic má minipálčičky a díky tomu kmitá o dost víc.

Pak natáčím bojový výcvik či jeho předvedení nováčkům. Až doteď prakticky nikoho nepoznávám, ale pak se ozve známý hlas *B: "Jůů, Pelin umí lítat" a v reakci mu odpoví *Ist: poměrně tvrdě: " Nikdy jsem neviděla létat už vojáky základní služby".

Po natočení boje se stočím k chlapci, který je "zaseknutý" a prostě chce mluvit se Sarah. Vypadá, že jej slabší jedinci nepřeperou, beru jej přes rameno (hlavou dolů kouká na moje záda), popojdu a v ústraní mu začnu domlouvat. Bohužel se budím, ale domnívám se, že jsem vysvětlovat, že je velitelka Sarah z Prahy a byla tu v minulém turnusu....

Náhled třetí - reálný:
Na táboře sdružení, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, hrajeme celotáborovou hru, a v ní se vyskytuje alternativní cesta, na níž se může nějaké to dítě připojit... Přiznávám, že nejsem příznivce cesty, kdy dětem ukazujeme, že je to za nesprávnou stranu těžší a dítko by mělo po hře pochopit, že morálně vstupem na alternativní (čti: špatnou) stranu udělalo chybu  a mělo by se z toho poučit.

Havránci a ďáblíci jsou z fantasy hry, kterou hrajeme jako deskovou hru, zrovinka teď je v ní havránek můj pomocníček a já se v něj teoreticky v této hře umím proměnit (kupodivu jsem to ještě nezkoušel)

Natáčení dění na táboře je věc kterou dělám pravidelně a už kolikrát jsem uvažoval, že být nějak zavěšen ve vzduchu (klidně i za pomoci levitace, létání :-) ), tak natočím lepší záběry, než když si pomáhám natáčení z výšší části kopce, štafliček, zídek...

A pak přijde ta nešťastná věta *Ist: " Nikdy jsem neviděla létat už vojáky základní služby", která mi v tom snu vadí nejvíce, ostatně už jsem říkal, že otáčí onen sen kamsi jinam. Třeba i k tomu, jestli naše tábory nejsou příliš moc "na povel". Pokud tu větu budu vykládat jen ve snu, vypadá to, jako bych i já byl dítě, jež se má vyučit v boji, přičemž vyvstává otázka, jestli *B a *Ist jsou také děti-vojíni, nebo jestli alespoň jeden z nich není nějaká vyšší šajba.

Překvapilo mě, že onen tábor neobsahuje lidi či děti obvyklé z našich táborů. o to mi ten sen vadí ještě o trošičku víc

Na druhou stranu ve snu létám, tam kam chci a jak chci, byť největší jistoty v letu bez křídel mám až při natáčení onoho divadla, kdy zjistím, jak prudčeji v letu přibrzdit... Pokud ve snu létám, vím, že v reálu mám vše vyřešeno a nic mě netíží, což mi po mém prozření v minulých dnech, jež jsem zde popisoval, dává jistotu, že jsem prozřel správně a že mě to trápilo už dost dlouho, protože létací sen jsem hodně dlouho neměl....