Shrnutí jednoho týdne jednoho pracovníka, jedné firmy
stres... hotovo .... klídek...všechno špatně ... strééés
Celý týden s kolegyní Š* řešíme průkazy ve formě čipových karet, takže vyfotit, vyříznout, zesvětlit (protože fotíme malým kompaktem, jež je stár dobře deset let) a odeslat do poloautomatického systému.
Každopádně jsem byl určen jako technický kontakt na rozšíření zabezpečovacího zařízení, Moc jsem sice nechápal, co k tomu mám říct já, když o tom zařízení vím jen to, že po zadání mého kódu se budova buďto odemkne, nebo zamkne, ale budiž - existují výzvy, do kterých jdu stylem "však ono se to vyvrbí a aspoň bude sranda"
V minulém týdnu zavolala první firma a údaje co potřebovala pro vytvoření zakázky jsem schrastil či dokonce věděl, takže první firma byla spokojena. A v toto úterý obdržel při jízdě na pobočku P* telefonát od rozčileného kolegy, kterému volala ředitelka pobočky F* a vyhrožovala mu stížností na nás, protože se mi nemohla dovolat. Kouzelné - samozřejmě jsem na mobilu žádný zmeškaný hovor neměl. A samozřejmě - technik druhé firmy se šel rovnou podívat bez objednání. Prý mi také volal - měl jsem zmeškaných hovorů dost za posledních 10 dnů, ale neznámé číslo žádné.
A tak jsem dojel na pobočku F*, kde byl technik druhé firmy a zeptal se mě, kde že bude to rozšíření bude přesně dělat. Otočil jsem se na paní ředitelku a dotaz technika, který seděl u ní a popíjel kafíčko už asi 15 minut před tím, než jsem dorazil, slovo od slova zopakoval. To co následovalo mě totálně vyvedlo z míry.
"Já jsem si nic neobjednávala" řekla totiž ředitelka. Proběhlo mi hlavou, kolik lidí se už celého projektu zúčastnilo na základě objednávky této paní ředitelky, kolik času už jsme na tom strávili, a přemýšlel, kdo v té řadě mohl spáchat podvod a "napsat" si falešný email a vyšlo mi očekávatelné - paní ředitelka mi lže. Zase. A nejenom mě, ale dělá blbou před tím technikem. "Takže když zavolám *** tak váš email s objednávkou nenajdeme?" optal jsem se lehce naštvaně. Ředitelka otočila a technikovi sdělila vše potřebné - pochopitelně poněkud jinak, než jak bylo původní zadání, takže mě později čekal hovor s předchozí firmou, kde jsem jim poopravil informace, jež jsem jim dával ústně.
Po této bombě dne ani nevím, co se dělo ve středu a ve čtvrtek, protože jsem si opět nedělal poznámky a vše mi tato úterní bomba dne smazala z paměti, protože jsem na to musel stále myslet. Bohužel to odnesly i zážitky z kafárny, ze které vím jen to, že mě I* dostala z chmur tím, že mě přehodila na kolej toho, co dělám rád - a momentálně jsem se vrátil ke hře OMSI a točení videí z ní. O čemž jsem jí zaujatě vyprávěl...
V pátek jsem si pobočky P* a F* projel znovu a prakticky hned jak to šlo odjel na oslavu narozenin jedné z mých kolegyň, která měla kulatiny a tak spáchala hromadnější oslavu i pro další tři kolegyně, takže se dárečkovalo až hanba. Odjel jsem jako první po třech hodinách, shodou okolností v okamžiku, kdy se odšpuntovala první láhev s tvrdým alkoholem. Mé skore - 2půlitry piva za tři hodiny...
A ještě přeskočím do soboty a části neděle - neboť jsem v sobotu pomáhal spolu se Z* a dalšími lidmi přestěhovat nějaké drobnosti kolegyni I* do skladu, neboť se stěhuje do menšího bytu a tyto nábytkové přebytky.pak dá na chatu, kterou si chce pořídit. Samozřejmě jsme po dostěhování potkali na obědě v restauraci i onu včerejší kolegyni s celou rodinou, takže byla "ostuda". Každopádně když jsem vstával od stolu, tak jsem věděl, že je zle, protože jsem se nedokázal dokonale narovnat. Ale šlo to rozchodit, takže následně na RVHP jsem ani nesípěl bolestí. To až doma večer, když mě mamka promačkala a vmasírovala léčivou mast.
Teď v neděli, když toto dopisuji jsem už "Jura" a odpoledne si sběhnu na hokejový zápas, kde budu naštěstí mít prostor si sednout a opatrně(*) fandit. Dopoledne jsem běhal i po Ingressu a Pokémonech, takže taky dobrý, teď sedím u PC a taky dobrý. Zjevně jsem při stěhování dělal buď nějaký neobvyklý pohyb, nebo nějaký pohyb vícekrát, než je pro mě zdrávo. Jediným úrazem s viditelnými následky tak zůstává můj prostředníček, který jsem si skřípl mezi dveře výtahu a zeď úplně nesmyslně. Modřina na prstu mě hyzdí :-)
A tak jediné nad čím stresujeme a kompletně předěláváme jsou fotky na průkazly. V pátek přišel email na téma "všechno špatně"...
====
(*) sedíme v poslední řadě u stropu, takže při výskoku do vzduchu při jásání nad gólem prý hrozí průraz střechy :-D
