Poslední dobou nechávám některé věci plynout samostatně, ale už se mi to pomalu ale jistě začíná vracet do negativna. Respektive, není to na té kladné půlce.
Tak například jsem na začátku měsíce zapomněl provést objednávku v autoservisu, neboť mi vyprší technická prohlídka na autě. Vyprší mi přesně zítra, ale v autoservisu mají plno, takže přípravu auta mi udělají až v pondělí 24. červnece a pak hned technickou. A 31. července už budu s dětmi na táboře. Je to tedy taktak a i malá rezervička na průšvih tam je. Jen to nesmí být průšvih větší....
Jinak máme za sebou další kafárnu s I* . přičemž se jí zjevně daří jeden plnit domácí úkol, který jsem ji zadal - myslet pozitivně a neříkat věty v negativním vyznění: Tedy neříkat "nejsem nemocný" ale "jsem zdravý". Obě věty znamenají totéž, ale ta druhá vyznívá pozitivněji....
Ostatně do téhle kafárny jsem zkusil kromě Osudu zapojit do vývoje i Cit, ale v téhle oblasti mám trošku dojem, že stále značně zaostávám za stavem,ve kterém bych chtěl být. Ale o to větší je to pro mě výzva...
Začínají se mi objevovat i další sny o táboře, než ty popsané výše a asi "nejzábavnější" byl ten, že jsem na novém tábornickém místě spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, nebyl schopen najít svoji chatičku. Bodejť by ne, když jsem ji hledal přesně na druhé straně, než co má být....
Ale zpět k autu s propadlou technickou. Jednu výhodu to má - na sobotní svatbě nebudu vozit příbuzné, ale naopak budu vožen. Mám z toho rozporuplný pocit, ale vítězí zatím pocit druhý: "Proč furt jen já? Jednou někdo jiný!"
