Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

sobota 15. září 2012

Žalobníčci

U jsem tu psal "O komunikaci", o "Skutečných kamarádech, což je vymírající druh", také o tom jakou mám "Aktuální zlost"

Pche!

Život je pěkná sviňa a vždy musí ukázat, že může být hůř. A dokáže to...

Od jisté doby zde na svém blogu píšu o lidech tak, že je nejmenuji, ale používám hvězdičkové zkratky, takže já vím, kdo je kamarádka E*, kdo kamarádka F*, ale nikdo cizí nemůže identifikovat to, že se jedná o "Pepičku Novákovou"***. Dokonce jsem přejel i příspěvky zpětně.

Ten kdo o daných příhodách ví o něco více si to sice může dovodit, ale těžko se dá určit, že je popisován konkrétní člověk - vždyť se to mohlo stát i s jinými lidmi... Má to jednu nevýhodu a to tu, že můj blog nezískává čtenáře, kteří si chtějí číst bulvár (ti, co bulvár nečtou si čtou namísto blogů hodnotnější knihy)

Bohužel existují ŽALOBNÍČCI. To jsou v našem konkrétním případě lidé, kteří dokáží otočit jakýkoliv Váš proslov či status na Facebooku ve svůj prospěch, třeba jen tím, že jej přetlumočí lidem, kteří stojí nad vámi. Ať už funkcí, či mocí. Tak odešel/byl odejit můj kamarád z jistého občanského sdružení (které bohužel jmenoval) a tak čerstvě vyletěla jedna z kolegyň z K*Ř*, která nejmenovala, pouze na FB napsala obecný status, který údajně ani nebyl plně veřejný. Ten však stačilo pouze zveličit a označit za veřejný...

Nejenom od té doby mám Facebook prázdnější, protože existují věci, které by se daly proti mě otočit. Stačilo by tu a tam pozměnit slovo, protože proč by si šéf, který obdrží nějaké to podání ověřoval, jestli to podání není poněkud upravené, že? Zvlášť, když by ten status nemohl vidět, protože mám svůj profil  pro lidi z práce prakticky nepřístupný.

Proto také nikdy nepřepnu tento blog tak, aby se na něm zobrazovalo mé skutečné jméno a nebudu ho propojovat s Facebookem či Google Plus, kde skutečné jméno mám. Snad bych i tento blog smazal, kdyby to bylo nutno, protože jsem ve věku, kdy se práce shání hůře a navíc žiji v regionu, který je poněkud horší na zaměstnávání. Zvlášť, když mě rodinné povinnosti zde drží...

Ale zpátky k žalobníčkům - Žalobníčků se teď v poslední době v mém okolí vyrojilo takové množství, až je mi to nemilé. K těm, o kterých jsem hovořil spíš než o žalobníčcích jako o užvaněncích, přibyli skuteční žalobníčci. Každý z nás si potřebuje občas ulevit a jedna z našich kolegyň si po jednom zákazníkovi, samozřejmě až když byl z doslechu a nikdo z dalších zákazníků nebyl nablízku, opravdu jen oddychla, že je to trouba. Pouze si takto ulevila a pak se dál věnovala práci. Žalobníček nelenil a informoval vedení o tom, jak si dotyčná nevidí do úst a sprostými slovy veřejně pomlouvá zákazníky, nepracuje a označuje je .......... Tento konkrétní žalobníček měl smlouvu na dobu určitou a útočil na kolegyni se smlouvou na dobu neurčitou, zřejmě chtěl získat její místo. No, už u nás nepracuje, protože bylo dost svědků na to, jak to bylo doopravdy, odešla sama...

====
*** Pepička Nováková je u nás v práci akronym pro jakéhokoliv zákazníka, kterého máme v počítači a se kterým je v počítači momentálně nutno pracovat.