Už mockrát jsem ve svém mluveném projevu řekl, že prožívám stejný život jako mí kamarádi a příbuzní. Pokud neprožívám úplně stejný život, tak alespoň podobný.
30.listopadu kamarád Jarda ve svém blogu psal příspěvek "test kvality" o tom, jak v noci jel pro svého bratra a nebohl vyjet z parkoviště ...
Mě se dělo totéž. Tím, že jsem pondělní a středeční kalamitu uklízel až ve čtvrtek, házel jsem lopatou pomalu 20 centimetrů sněhu na stranu tak, abych v pátek ráno mohl odjet na velmi brzké vyučování jednoho předmětu na vysoké škole, jsem si uhnal bolení zad - dva metry dlouhá příjezdová cesta a já se dřel hodinu, abych ji proházel, pak odblokovat branku, kterou mám udělanou na pojezdu po kolejničce. Výsledek - bolavá záda... Ale zato si mohu stavět iglů :-)
Dál jsem také řešil, jestli vůbec nastartuju, což se mi v onen čtvrtek povedlo, ale řekl bych, že nejpozději na jaře budu muset baterku vyměnit, protože baterka nebyla málem schopná otočit zatuhlým motorem. Pak jsem zkušebně ťukl do páčky od stěračů. Tak rychle vypnutý klíček od zapalování jsem neměl ještě nikdy v životě, po sepnutí motorku od stěračů se udělal kraťas, protože motorek nezvládl otáčet zamrzlými částmi stěračů. Tohle se mi stalo poprvé, takže jsem pracně hledal, co mi kde zamrzlo ...
Pak jsem tvrdě rozmrazoval skla, což vůbec nešlo, tak velké krystalky vody nešly oškrábat, ani se na ně nějak moc nechytal rozmrazovací spray.
Každopádně v pátek brzo ráno jsem nastartoval v minus třinácti stupních Celsia a protože jsem si perfktně odházel sníh, dokázal jsem po maličkém rozkolíbání auta (jen tři kolíbnutí dopředu a dozadu) se odlepit od země a vycouvat ze zahrádky na silnici. (Je vidět že zatím nebyla obleva, jinak bych se sesmekl a vzal s sebou plot). Tady jsem měl potíž, protože jsem se na naší silničce málem nerozjel do kopce. Každopádně mám v deníčku jasnou poznámku - nejpozději v říjnu roku 2011 musím koupit nové zimní pneumatiky, docela jsem na sněhu na neposypané vozovce klouzal. Říká se, že po třech zimách je potřeba pneumatiky měnit a já už je budu mít déle ...
Božské překvapení bylo až na konci trasy - zamáčkl jsem spojku před posledním kruháčem (třetí křižovatka od konce trasy), vyřadil rychlost a zjistil, že mi zůstala zamáčknutá spojka. To bylo panečku něcíčko!! Štěstí, že jedna odbočovací větev kruháku vede z kopce, takže jsem tam samospádem sjel, pokračoval z kopce do vedlejší ulice a pak tam zjišťoval, co se děje. Pedál mi fungoval jen ve spodní třetině a výš nešel, zkusil jsem ho nohou přizvednout a šlo to, kupodivu i spojka po přizvednutí spínala normálně...
Tím, že jsem zajel do téhle boční uličky, musel jsem objet blok, protože se nikde nedalo přes neodhrabaný sníh otočit. To mě stálo 5km navíc, ale kupodivu spojka se nějak rozehřála, takže pak fungovala docela normálně. I stěrače na konci cesty šly normálně (v rámci možností, gumičky byly ztuhlé pořád, takže stěrače nějak moc dobře nebraly....)
O několik hodin později jsem jel domů, což prošlo pohodově, ale protože jsem byl sebejistý, muselo dojít k mému potrestání. Když auto stálo opět na zahrádce a motor běžel, drcl jsem do páčky od stěračů. Šly dost pomalu a nebyly schopné dokončit pohyb - opět něco někde zamrzlo :-( Takže vypnout klíček a opět se pokoušet o rozmražení a ruční dojetí cesty stěračů ...
Každopádně se na mě pomalinku ženou problémy, mému autíčku bude v srpnu už deset let...
