Když tak uvažuji nad včerejším postem "Loreta v Brně?"a dnešním dějem v práci, pak musím zkonstatovat, že onen náraz by mohl znamenat to, že s novým kolegou si nabiju hubu. A je to tak.
Hned na počátku chytil manýr, kdy zvedne telefon, ale volající vyžaduje na opravu počítače mě, tak se na něj vykašle. Budiž. On se ho ale nezeptá co potřebuje a tak neznámý problém čeká na mě. Přijdu za dvě hodiny z nějaké akce, dostanu soupisku jmen, kteří chtěli mě, oběhnu je, za minutku mám hotovo (poslední případ byl, že jsem zapojil vypadlý kabel od čtečky) ... a daný uživatel zbytečně dvě hoďky nemohl pracovat. Tohle jsme si už vyříkali... [Na druhou stranu to ukazuje, jakou důvěru mají kolegové z ostatních oddělení k mým kolegům a jakou důvěru mají k novým lidem]
Proto mi dnes odvyprávěl celý nešťastný historii paní X, která má nový počítač a nové Windows, ale nemá tam kontakty. Původně jsem si myslel, že tam nemá soupisku pro automatické vyplňování, ale pak mi bylo vysvětleno, že to jsou kontakty z projektu. Víc jak 250 kusů. To už bylo vážné a tak kolega začal hledat její původní počítač, že tam ty kontakty najde. Jenže mě to začlo být podezřelé a tak jsem vyběhl patro a prošel dvě dlouhé chodby, abych se na to podíval osobně a na místě.
Poslechl jsem si od paní X celou příhodu [a hned i chválu(?) že jsem opět přišel velmi rychle od nahlášení], klikl v Outlooku do kontaktů, kde na mě vykoukly tři sady kontaktů a jedna z nich se jmenovala Projekt. Proklikl jsem to až na konkrétní jména: "Tyhle kontakty?" optal jsem se kolegyně a ano, byly to ony. Když bych byl flákač, řekl bych "tady je máte" a šel bych pryč, jenže jsem se ptal dál a pochopil, že když kolegyně píše Email, tak chce firmy hledat přímo v okénku pro psaní emailu. A to kupodivu nešlo...
Nejprve jsem zavolal kolegovi, ať počítač už nehledá, a jal se pracně hledat v Outlooku 2010 udělátko, které přiřadí tuto třetí skupinu kontaktů do vyhledávání. Tam, kde jsem udělátko podle vzoru Outlooku 2003 hledal, tam nebylo. Ale do pěti minut jsem to dal a našel. V nové verzi to totiž bylo zjednodušeno na takový drobný checkbox :-) a musím na obranu nových Office říci, že byl na logičtějším místě než dříve [Tím se ukázalo, že školení, které nám zrušili, bych potřeboval - když už pro nic jiného tak jen na to, abych měl čas si tyhle Office osahat v klidu]
Pak přišel druhý případ. Další kolegyně tvrdila, že když jí ve staré verzi přišel email s wordovským souborem na vyplnění, tak dala "Předat dál", rozklikla přílohu, vyplnila ji, uložila, zavřela, doplnila email a odeslala a že jí to v nové verzi nejde. Kolega to prohlásil za nemožné a toto v podstatě jen oznámil všem kromě mě (zase jsem byl někde na poruše). Náš "malý" vedoucí, který toto slyšel, se k tomu postavil stylem "Tohle fungovalo?" s dodatkem, že zřejmě předávala dál neopravený soubor, ale šel se zeptat pro jistotu mě. Já tuhle skopičinu nikdy nedělal, vždy jsem si poctivě uložil kopii přílohy někam na stranu a pak dal v emailu Odpovědět, ale (pravděpodobně) jako náš vedoucí jsem uvažoval nad jistou věcí. Kdyby mi totiž tenhle problém popisovala nějaká paní co tu dělá týden, tak jí to odkejvu a ukážu jí jakýkoliv jiný postup, ale toto tvrdila paní, která dělá vedoucí oddělení už kolik let...
Takže jsme to zkusili jednoduše - vedoucí mi z Outlooku 2010 poslal email s přílohou do Outlooku 2003 (tady už je vidět vytížení informatiků - tři informatici mají už uchozený nový stroj s Win7 a Outlookem 2010, mě - čtvrtému - tahle kombinace "hnije" na stole vedle stařičkého stroje a furt nějak nemám čas na něm uchodit mé služební programy), já zkusil postup daný onou vedoucí a ejhle, on fungoval. Kolegyně nelhala :-)
Takže jsem si nechal email od šéfa přeposlal na "mojí" pobočku, kde už mám novou kombinaci Win7 a Outlook 2010 na tzv. řídícím stroji uchozenou a pokusil se o replikaci postupu pomocí "Vzdálené správy". Nešlo to, protože po otevření přílohy zobrazil Word žlutou lištu pod tradičními ovládátky, že prý to může být nebezpečné, otevírat přílohy, které nejsou z mého zdroje. Klikl jsem na povolit...
Když šéf dostal email s druhou upravenou přílohou minutu po odeslání souboru k úpravě, tak se šel podívat za mým novým kolegou a já taky - přeci jen, instaloval si svůj nový počítač zcela sám a mohl si tam "něco" provést. Neprovedl, ale ukázalo se, že je líný vyměňovat brýle na normální koukání a na počítač, takže z nějakých 10 cm koukal na klávesnici. Bylo to jasné, žlutou lištu nemohl vidět...
Opět se šéfem bez onoho kolegy jsme šli za kolegyní, přeci jen má ona omezenější práva na činnosti v počítači na rozdíl od nás, což by mohlo vyvolávat nějaký problém. Kolegyně nám ukázala nejprve obezličku na kterou si přišla sama (očekávatelně si soubor hodila na plochu) a pak jsme jí nechali provést její starý postup. Ano, správně, byla tam žlutá lišta. Ta se ale odblokovávala i při tom meziuložení na plochu, když se totiž kliklo na "Uložit jako", tak tam nejprve proběhl dialog, který upozorňoval na stejný problém jako ta lišta a kolegyně suverénně klikla na "Povolit úpravy", aniž by si ten text pořádně četla.
Když mi pak ukázala na jakém souboru jí to nešlo, pochopil jsem, že onu činnost dělá několikrát do měsíce už pěkných pár let, a na novém počítači s novými windows a novým outlookem co má na stole stěží týden to nedokázala.
Z toho vyplývá jedno morální poučení - "Nesuď zbrkle z prvotních informací !!"
