Když bych chtěl proměnit tenhle blog na deníček, asi by zápisky z předchozích čtyř dnů vypadaly nějak takto:
sobota - zubařská pohotovost, divím se že ten doktor ještě chodí :-( (jinak viz zápis z 3.7.2010 Den elekřinový, noc zubní), odpoledne diagnostikuji další problém s PC u kolegyně. V pátek jsem velice rychle zjistil, že odešel monitor - prostě jsem si ho připojil k notebooku a bylo vymalováno, takže jsem se dalšími problémy, které se projevovaly v době, kdy monitor jakžtakž ještě najížděl, nezabýval. Dnes tedy doplnění startovacích souborů do Windows XP Home (kolegyně překvapila, že měla vlastní CD) a pak tříhodinový boj s hláškami typu "Obnova registrů ze zálohy provedena" a bohužel také s tím že neběžely USB porty. Nakonec reinstall Windows :-(
neděle - dopoledne ledování úst a sledování TV, odpoledne u F* předání jeho domény provozované s Google Apps do jeho správy. Tedy spíše předání fiktivní - budu rád, když si F* bude udržovat www stránky....
pondělí - nuda u PC, venku déšť nebo nestabilní počasí, průběžně ledování úst. I dnes mám pocit, že mě doktor drén v sobotu nasadil ne do dásně, ale do tváře :-(
úterý - nákup v K*, už neleduji- otok splaskl a zuby nebolí, čekání na návštěvu od dvou hodin (přijela v pět) aby mě pak zahřál u srdce (a svlažil očička) příspěvek u kamarádky v blogu - Projekt 365-den 184-Historickovláčkový a pak jsem byl osloven, zdali si nechci zahrát Vampíky (o tom níže)
Mě osobně by se to nelíbilo a tenhle blog znevážilo, když už popisuji něco do svého blogu, tak by to mělo být něco přínosného pro mě anebo něco co stojí za zapamatování. Třeba úterní radost kolegy nad stejnými příspěvky kamarádky v blogu jako já (historickováčkový a elektřinový), které ho odvedly od stresu z toho, že má mít zítra zkoušku (a protože tenhle příspěvek předepisuji v úterý a plánuji na čtvrtek, tak už má kolega zkoušku za sebou, ale výsledek sem nepísnu, je to přeci jen soukromá věc, že?) Taktéž pokračování mého "dne elektrického" písnu až později, protože tuším, že budu potřebovat vychladnout - tutově budu vytočený, což spolu s dost dlouhou středeční šichtou mi náladu ani chuť psát nepřidá.
Vampíci
Kamarád O* z V* mi dnes napsal po ICQ - chtěl jsem se zeptat, vím že vampy nehraješ ale: nechtěl by jsi si dneska zahrát vampy? ... po krátké výměně názorů jsem mu napsal tohle:
jj to ti věřím, ale prostě ne-e. Až by se někdy hrály Vampíci styl "pohádka" nebo styl "jsi Vamp, ale nebudeme řešit krmení", tak bys měl s mým přemlouváním větší šanci (už jsem tenhle svůj zákaz porušil právě při takové příležitosti). ono to není "JEN" o T* a potocích krve, ale je to i o hráčích okolo - když mám stoprocentní jistotu, že hra bude taková jakou potřebuju, abych neodešel se šrámem na duši, pak mohu hrát cokoliv ....Abych to ozřejmil (i sobě, přeci jen je to dlouhá doba): Na starém blogu jsem měl zápisek o tom, že jsem od začátku února roku 2006 u sebe pozoroval podivné stavy po skončení podvečerně-nočního hraní vampírů (styl hry na hrdiny hrané u stolu s kostkami dle pravidel), kdy jsem měl pocit že mi to přispívá k depresím a dalším špatným věcem. U hraní vampů je problém ten, že když hrajete přesně podle pravidel, tak se jako hladový upír nemusíte udržet a z člověka si vysajete přespříliš krve a případně ho i rozsápete, což vy jako hráč nemáte šanci ukočírovat ... Pak přišlo velikonoční hraní, kdy já a kamarád T* dělali na střídačku gamemastery vampírů a já byl posléze vyhodnocen jako moc pohádkový a T* jako moc apokaliptický (krev tekla ve městě proudy) a to byl pro mě definitivní šprajc (a šprajcnul jsem se kvůli apokalipse, nikoliv kvůli pohádkovosti, ta mě spíš potěšila) a hned v úterý po velikonocích jsem vyhlásil že od 30.6.2006 nehraju vampy... V blogu pak v listopadu téhož roku byl příspěvek i o aurách a magii s návazností na vampy, ale to sem teď tahat nebudu.
Jak už to tak bývá, tenhle svůj zákaz jsem porušil, sice jen právě jednou a v kontrolovaném prostředí (já mástroval a hráči patřili mezi rozumnější), ale i tak jsem měl takový divný pocit, přestože jsem si říkal, že je to jen pro jednou a na zkoušku.
Nenastal dnes den, kdy svůj zákaz znovu přehodnotím, či prozkouším zdali se něco změnilo? Už je to víc jak tři hodiny, kdy mi přišla výzva na hru a kdy jsem řekl, že "NE". V hlavě se mi to mele a stále zvažuji vše, co mě k tomu napadá, abych to následně dal na pomyslnou misku "pro" nebo na misku "proti" ... jenže ...
K vlastní hře, které bych se měl aktivněji zúčastnit jakoby vše končilo na miskách s nápisem "proti", účastnit se hry jako pozorovatel (nebo její části) sice zvažuji, ale - není to čisté "proti", ale "pro" to rozhodně není. To už mi pak zbývá si jít s kamarády jen pokecat před hrou ... Má to však cenu? Mluvit s nimi a vědět, že oni budou hrát něco, co se mi nelíbí?
