Záhada Mourinčiny lekavosti v bouřkách objasněna :-)
Měl jsem přes víkend možnost Mourinku pozorovat a zjistil tak její reakce na bouřku.
V podstatě jsem si na to vzpomněl až v průběhu první bouřky, kdy se velmi rychle za sebou, ne-li současně stalo několik věcí. V doposud poklidné bouřce, která mě, mamku ani Mourinku nikterak nerozčilovala ani nelekala - já si četl v koutku noviny, mamka pletla a Mourinka pospávala na botníku, udeřil blesk velmi blízko nás. Ostrý svit blesku byl nejprve následován prásknutím, jako když někdo prudce vyklepl z okna drobky z ubrusu a až pak se ozval klasický zvuk hromu. Ve stejnou chvíli mamka vyjekla a z botníku se ozvalo zarachocení, kterak se Mourinka odrazila od koberečku, ten na povrchu botníku podklouzl a Mourinka ne zcela šikovně dopadla na zem. Když jsem tam stočil oči, viděl jsem už jen padající chlupy a Mourinka byla pryč.
Nebyla tak daleko, chystala se vykouknout zpoza rohu, očiska vykulené, ocásek tlustý na tři prsty. Hned jsem jí čapl a vzal do náručí mým obvyklých chmatem, kdy mi Mourinka dřepí na pravé ruce, opírá se o mojí hruď a levou rukou ji velmi jemně placatím, aby mi nespadla.
Mourinka je kočka nechovací a z této pozice mi do 15 sekund utíká na moje ramena a pokud s ní nepopojdu na nějaké oblíbené místo, tak okamžitě skáče přes záda na zem - odpichuje se drápkama ... Jenže tentokrát ne - až dobře po minutě, kdy neproběhl žádný hlasitý hrom se rozhodla býti hrdinkou a obvyklým způsobem ode mě odběhla. Další blesk a prudký hrom, při kterém mamka nevyjekla mi potvrdil to, co jsem si myslel - Mourinka se nebojí blesků a hromů jako takových, ale náhlý ostrý blesk nebo hrom s prásknutím je něco, co jí vadí.
U večerních bouřek, kdy "odejde" příjem na naší velké televizi a mamka je u mě v pokojíčku na malé stařičké černobílé televize Merkur (kde lovím signál na "prut"), musí být Mourinka blízko nás - dnes kvůli tomu přerušila pospávání v obýváku u velké televize - ale když to znovu prásklo fakt hodně blízko nás, tak Mourinka opět prchá a je následně uražena. Asi si myslí, že jí strašíme................
