Začlo to ráno v pět hodin, kdy mě probudil déšť, který plynule pokračoval do osmi hodin, kdy se déšť změnil jednak v průtrž mračen, ale taky se poprvé zablesklo a zahřmělo tak, že nám tu vypadla elektřina. Okamžitě šla prodlužovačka ze zásuvky. Do pěti minut už proud šel, ale naše notebooky už ne. Měli jsme štěstí v neštěstí, vypadl jistič...
Déšť byl stejně silný dost dlouho, takže se nám na hlavní louce vytvořily louže, aby po další chvíli přestaly vodu pobírat kanály. To, že v tu chvíli zahoukaly sirény signálem svolávající hasiče nám dalo vědět, že je něco fakt špatně.
A bylo. V jedenáct hodin přišel první telefonát od rodičů, co že se to na Chrudimsku děje, a kam nás evakuovali. U nás v tu dobu přestalo pršet, a tak jsme si zapnuli Internet a nestačili se divit. Snad 3 tábory v našem blízkém okolí (ale v povodí jiné říčky) byly evakuovány kvůli přívalové vodě či zvýšenému průtoku potůčků měnících se v řeky, ale když jsem se podíval na Chrudimku, která nám tady teče téměř pod okny, nepozoroval jsem žádnou změnu - přehrada Seč odpouštěla stále stejné množství vody.
Sledoval jsem jak "přeháňkový" radar, tak i stránky hydrologů a přišlo mi, že u nás je vše v pohodě a že to byla "normální buřina" ...
Při sledování meteoradaru kolem poledne jsem si ale všiml jedné zásadní věci. Zatímco nad námi (viz černý křížek v obrázku) bylo několik hodin nebe bez deště, nad Děčínskem a Libereckem (spolu s pásem směrem dál na jih) byly deště stále. Severní proudění prostě nad nás nastrkovalo vypršelé mraky... Obrázek vlevo je z 16:30 našeho času (14:30 UTC) a situace byla s tou situací z poledne prakticky stejná
Brzy odpoledne jsem dal preventivně na naše stránky oznámení:
Vážení rodiče,
náš tábor nebyl zasažen velkou vodou ani nebyl evakuován, říčka Chrudimka je pod přehradou ve stavu normálu. Táborový program běží podle "mokrého" plánu
náš tábor nebyl zasažen velkou vodou ani nebyl evakuován, říčka Chrudimka je pod přehradou ve stavu normálu. Táborový program běží podle "mokrého" plánu
Nevím, nakolik to stihlo zabránit některým telefonátům, jisté je že i tak jich přišlo poměrně dost - tak velkou sílu má televizní zpravodajství. Dokonce si dovolím zapochybovat, že mnozí rodičové ani nevědí, na jaký tábor děti poslaly a mohu to soudit podle adres, které nám pošta předává na pohledech od rodičů. Ale Chrudimsko si pamatovali :-) Horší to bylo i o to, že signál jednoho operátora tu je mizerný trvale, druhému (alespoň podle mého služebního mobilu) skákal signál ze tří čárek do nuly a jen třetí fungoval přiměřeně dobře - přes něj jsem ostatně dával na náš táborový web ono upozornění.
Stejnak mám pocit, že čím víc je společnost informovaná, čím víc je mezi lidmi mobilů a internetu, tím víc je mezi lidmi paniky...
Poslední překvapení pak bylo s jedenáctiletými dětmi, kdy některé nebyly ochotné ujít i jen 8 km. Na hry v lese jsem je vůbec neulovil. Děti konzumní společnosti :-(