Prosím, řekněte mi někdo, že jsem Ú.B. (úplně blbej). Mám dovolenou, jsem na táboře a pomáhám s dětmi. Nebo měl bych - teď jsem přesně tři hodiny strávil tím, že jsem pomocí dálkové správy kontroloval problémy v práci.
Mám sice štěstí, že tu jsem jako "pomocná síla", takže si tohle můžu v omezené míře dovolit, dneska to vyšlo perfektně (bylo mě potřeba až půlhodiny poté, co jsem skončil s "dálkařením"), ale štve mi to. Dost lidí mi radí, ať se na to vy*** a nechám v tom koupat své kolegy z našeho oddělení. S tím souhlasím, ale na druhé straně se mi ekluje, aby se díky (ne)schopnosti mých kolegů trápili ti nejmenší "řaďáci". Nebo je to má neschopnost vysvětlit novým kolegům co mají dělat? Vysvětlovat jsem se sice snažil, ale z posledního vysvětlování kolegové náhle odešli :-( Nudil jsem je? Neumím vysvětlovat?
Fakt netuším. Stále jako bych hledal jen chybu u sebe. Sice mi to trošku pomáhá, jenže pomalu ale jistě mám pocit že se blížím do slepé uličky...
