Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pátek 15. října 2010

365: Den Oslů (24 hodin oslů)

Včerejší pozdní odpoledne až dnešní pozdní odpoledne, tedy plných 24 hodin mohu bez bázně a hany nazvat dnem oslů. Otázkou je, kdy jsem tím oslem byl já a kdy ti druzí...



Včera jsem z práce odcházel ihned, jak to umožňují naše pravidla a mé pracovní povinnosti, abych jednomu kolegovi poladil jeho počítač. Bylo to snadné - nasadit nový SW pro práci s DVD, zkonstatovat že mu opravdu odešel pravý Alt na klávesnici a ještě udělal nějakou drobnost. (Má malé dítě, takže jsem si za odměnu, kterou mi vnucoval, vybral malou tabulku bílé čokolády s tím, že mi jí může dát později).

Tu drobnost co jsem opravoval už jsem ale stihl zapomenout, neboť můj zážitek přebilo to, co se dělo potom. Zazvonil mi služební telefon a na něm jméno mého kolegy. "Nazdar, dám ti šéfa" zněla jeho jediná věta.

Byl to "malý" šéf a začal mi vyprávět že mi zvonil pevný telefon v kanclu, na druhém konci byl kdosi a vyprávěl prý o tom, že záložní linka nefunguje a že mám restartovat modem. S malým šéfem mám dobré vztahy, ale tentokrát jsem nebyl příliš ochotný. Jak on, tak kolega jsou v práci, ale jako já se mám vracet a jít to restartnout? "Na jaké budově respektive která záložní linka nejde?" zeptal jsem se logicky a očekával, že mi bude řečena má primární budova, kam se mimo pracovní dobu hůře dostává. Jenže - tam se záložní linka teprve buduje, tak proč by někdo volal, že je v poruše? (Chybí už jen jeden kabel a přeprogramovat hlavní cisco, ale jsou tam modemy i podružná cisca k oné lince (**) a chybí už celý týden, to jen tak mimochodem). Šéf nevěděl a já byl okamžitě zlý a jasně naznačil, že teda jako fakt nevím, na kterou budovu jet, když nevím která linka klekla. Šéf se naprdl, odmítl tomu chlápkovi zavolat zpět a řekl mi, že mi telefonní číslo zapichuje do klávesnice na kartičce. Kdyby mi to číslo aspoň poslal SMSkou nebo přečetl, jenže mi zavěsil tak rychle, že jsem si ani nestihl pomyslet na ona dvě řešení. A protože mi šéf neřekl,že se mám vrátit, tak jsem to samozřejmě neudělal...

V pátek jsem po X letech (!!!) zjistil, že kromě počítačové učebny C* a učebny I* máme na hlavní budově taky počítačovou učebnu A*/J*, že se o ní nikdo nestará (kromě automatických updatů a šíření nových verzí na dálku které máme zautomatizované) jenže se ani nikdo nepřipomíná z uživatelů učebny, takže se stalo to, že ani na jednom počítači "náhle" nešel internet. O učebnu se nikdo nestaral minimálně od roku 2008, kdy se zasekl mechanismus updatů antiviru ....

(Fakt mi to štve, protože tato konkrétní budova není zapsána v mé pracovní náplni a to, že se o ní starám mi pak ubírá čas na mojí práci v mé "primární" budově)

Takže hodinová práce a musel jsem to stihnout právě za tu hodinu, protože do učebny měli přijít klienti. Málem jsem ta stařičká PC s 256MB RAM uvařil, když se mi podařilo částečně odseknout antiviry a ty si začaly dělat týdenní testy (antivir si v tu chvíli vezme 3/4 fyzické ram a 90% času procesoru) a nechodivý internet jsem opravoval reinstalacemi softu, který si vkládá svoji lištu do internet exploderu, ale když se poškodí, tak to sekne celou komunikaci....

Další hodinu jsem strávil opravou jiného antiviru, který instaloval zrovna včera můj kolega a malý šéf na náš nejnovější file server. Skončilo to "červenými" chybami antiviru a neschopností tahat updaty. Po zjištění, že na 64bitový Windows serveru přistála verze antiviru 32bitová a navíc se špatným konfigurákem mi věru na náladě nepřidala, ale konfigurák bych obou odpustil - já sám bych si na něj taky nevzpomněl. Takže odinstalace, seskládání co nejlepší instalační sady se správným konfigurákem, instalace a pak čekání na stažení a instalaci 100MB updatů DLL knihoven a dalších x MB na novější virové definice. Přerušení v podobě bloknutého PIN na čipové kartě kolegyně byla jen taková malá třešnička na uklidnění.

Takhle to pokračovalo až do okamžiku, kdy jsem odešel na oběd a ve zbylé půlhodině udělal to nejakutnější z toho, co mám v pracovní náplni na předních místech .... Pak jsem musel jít do školy na přednášky

Mezi tím vším jsem konečně našel papírek s telefonním číslem a jménem toho technika (podal mi ho onen kolega ze svého stolu) - obojí mě neznámé, takže jsem začal opět uvažoval o té "mé" nedodělané lince. Kdepak přátelé, týkalo se to linky na budově, kde sídlí můj šéf i kolega.... Ten technik zjevně není rodilý mluvčí, je to podle mého odhadu takový ten technik co "zná" ale co sídlí ve sklepě, a vedení ho nechce ukazovat, protože se za něj stydí před jinými kravaťáky. (Jméno linky nevěděl, koncový bod také ne, ale věděl ulici, kde ten koncový bod je. A hlavně věděl jméno té krabičky, co mám restartovat a že je modrostříbrná :-) ).

Ve škole jsem se podíval na levou část rozpisu učeben, našel si tam jméno naší třídy a učebnu, zašel tam - zamčeno. Na to že jsem dorazil pouhých 5 minut před začátkem ...Při řádném pohledu na rozpis jsem zjistil, že v pravé části rozpisu není napsané jméno učitele, ale už jsem zažil výuku přes videokonferenci, takže mě to neděsilo....

Po deseti minutách mi došlo, že nevidím ani jednoho spolužáka a došlo mi, že je něco jinak. Sekretářka mi pak řekla, že toto přeci je volitelný předmět, na který se nás podle všeho přihlásilo málo a že učitel na to jezdit z O* nebude. No paráda, tak proč to máme v rozvrhu na dnešek, proč je to i na v excelu vytvořeném rozpisu ? To už mi vysvětlit nedokázala. Klíč od učebny jsem ale jakožto předseda třídy vyfasoval ....

Opravdu nás ten předmět má zapsaný málo (zjevně si ho zapsalo v dubnu i těch pár lidí, co nakonec do vyššího ročníku nešly) a ti dva spolužáci co přišli nakonec zjistili, že tento předmět v indexu zapsaný nemají a vynadali mi, proč ho mají v rozvrhu. To, že je to rozvrh se všemi předměty pro nás všechny snad pochopili....

Dnes byly také volby a tak jsem vytáhl i mojí 75letou matku. Jsem "zlý" syn, protože jí nutím chodit pěšky (pro mě je to 5 minut chůze ostřejší chůzí), jenže když bych to nedělal, tak začne chodit méně a méně a stane se časem ležící pacientkou .....
U nás se volí jak do městského zastupitelstva, tak i do senátu. To znamená dva volební lístky strčit do dvou barevně odlišených obálek a ty vstrčit do dvou různých uren. Odvolili jsme a šli zase domů s tím, že na půli cesty nakoupíme. Mamce ale začalo vrtat v hlavě, jestli splnila vše co se po nás chtělo a nebyla si jistá. Bohužel pokud opravdu popletla barvy obálek a vložila lístky obráceně, pak provedla neplatné hlasování v obouch volbách (a to mám to jak řekla paní u komise, tak byly ještě obálky jasně popsané za plentou). Hned na sebe byla naštvaná, že se vleče k volbám zbytečně. Zeptal jsem se, jestli si je fakt jistá, že je dala blbě,  a odpovědí mi bylo slůvko NE... Hned jsem jí od tématu volebních lístků "odtáhl", proč se vztekat nad špatně vloženýmí lístky, když ani nevím, jestli jsem je dal špatně, že?

Před obchůdkem nějaká parta vyhrabávala a likvidovala starý chodník - přijde tam zřejmě zámková dlažba, co se průběžně objevuje po celém městě - a obchodník se staral o to, aby mu nepřekopli televizní kabel, který jiná parta dala sice do trubek, ale tak neuvěřitelně mělce pod dlaždice, že on betonovou trubku rozbili a kabel tak tak nepřetrhli.....

Je ale ještě jeden druh oslů, kteří zraňují na duši a s těmi se dnes (a asi i zítra a pozítří) bude setkávat kamarádka M*, jak mi naznačila. Není to ale můj příběh a tak tu o něm psát nebudu....
----
(**) Protože se na tomhle účastní tři(!) firmy - jedna dělá LAN a shodou okolností na obou koncích té linky, druhá dělá záložní spojení a třetí poskytuje na tu část linky "fyzické" přenosové médium, kde ji ta druhá firma nemá, tak se oním chybějícím kabelem vytvoří takzvaná demilitarizovaná zóna a každá z firem si svojí část komunikace šifruje (nebo "šifruje"?), aby se nějakou nešťastnou náhodou něco nenabouralo a někdo nemohl číst citlivá data. Jedno z Cisek navíc bude mezi linkami přepínat podle předem daných pravidel....