Prvním z nich je menhir "Kamenný muž" (mapka a foto od Google a Panoramio). Příště si musím zavčasu vzpomenout, že přímo u menhiru se nedá zastavit - značky Zákaz zastavení a mírně nepřehledné zatáčky mě odradily. Když už to pak šlo, byl jsem daleko.
To u Oldřichova dubu (v obci Peruc na vedlejší silnici odbočit nejprve na křižovatce "nesmyslně" na Libochovice, ale hned na následující křižovatce opět volit směr Louny) známého z pověsti o Oldřichovi a Boženě jsem si už z minula pamatoval, kde přesně při jízdě z tohoto směru je malá odstavná plocha.
Vypadalo to tam takto:
Možná, že už začínám rozumět tomu, co cítím z pohledů energií. Když se na takovýhle starý strom dívám z dálky, cítím radost a zároveň úctu. Pokud to není nějaké smutné místo, dokáže mě nabít pozitivní energií.
Ta ale zeslábne, pokud se dívám příliš dlouho na nějakou část stromu, která je nemocná nebo už dokonce seschlá....
Každopádně až když přijdu blíž k tomu stromu a zkusím s ním "komunikovat", zažiji cosi, co bych popsal jako výměnu energií či emocí, která ne vždy bývá pozitivní. Zde u tohoto stromu jsem se ani nepokoušel o komunikaci zblízka, jednak jsem měl před tímto stařičkým stromem dost velkou úctu a taky mě odrazovala cedule "nevstupovat" ...
