Dnes na mě interní počitadlo příspěvků zamrkalo a řeklo, že mám 365 příspěvků v mém projektu 365. Na počty kusů mám splněno (kdyby mi o to šlo), mimo jiné i kvůli tomu, že třeba v den květnových voleb jsem napsal snad šest příspěvků. Vnější počitadlo příspěvků ukazuje menší číslo, neboť některé předem napsané příspěvky jsou ještě skryté - tedy ty, které už mám předpřipravené tématicky k nějakému dni či dnům a také nějaké ty Moudra dne.
Jisté je, že v tomhle tempu nemůžu pokračovat donekonečna a má to hned několik důvodů.
1) Chodím do práce a do školy, obojí mi sežere poměrně hodně času. A až se začnu učit na zkoušky, tak nebudu mít žádný volný čas. Už v letním semestru jsem cítil, že kolem zkoušek kvalita mých příspěvků povadla a že předem napsané příspěvky nejsou samospásné. A psát reakce dodatečně o pár dnů později? O tom blogy nejsou, musí se psát na aktuální témata, pokud to není blog literární :-) ....
2) Když mluvím o práci, tak jsem už kolikrát měl chuť zveřejnit nějakou tu příhodičku z práce. Problémem je to, že se obávám reakcí lidí z práce, hlavně nadřízených, takže příhod na blogu je minimum a ještě poměrně šifrovaných. Zatím blog z těchto lidí nikdo nečte ...
3) Párkrát jsem tu psal o táboře, kde dělám pomocného vedoucího (a ajťáka) a zde se právě prokázalo, jaké reakce někteří lidi mají, protože můj blog si čte více jak jeden vedoucí z tábora... Takže jsem v tomto směru také zpomalil...
4) V záhlaví blogu mám napsáno, že tenhle blog je i o hrách na hrdiny. Problémem je, že z mých kamarádů jich pramálo zůstalo v mém městě, buďto pracují nebo studují v Praze a ti, co zůstali, nechtějí hrát po zakouřených či hlučných hospodách - já ostatně také ne - doma to nejde, a v místech kde jsme hrávali se z určitých důvodů taky už nechce hrát ...
5) Co tedy zbývá? Energie a sny? O těch bych psát mohl, ale na pokusy s energiemi musím mít čas a sny, byť si myslím, že se mi zdají denně, si zapamatovat vždycky nedokážu, zvlášť u snů, které jsou takové ... ehm ... obyčejné. Leží mi tu sice tři drobné papírky s poznámkami ke starým snům, jenž na blogu nejsou, jenže na tyhle staré sny musí být nálada a teď, co už mám víc jak 200 snů si musím/chci dávat bacha na to, abych se neopakoval - nechci se opakovat. A protože mám sny, které se opakují, je to docela těžké...
Je to takový paradox, zvlášť body 2) a 3) - chcete psát blog proto, aby jej někdo četl, ale když už jej někdo začne číst, tak se začnete bát toho, co si může přečíst a jaké to může mít důsledky.... A abyste měli čtenáře, řeknete svým kamarádům o blogu, ale když pak něco napíšete (v mém případě něco, co se stydíte říct nahlas před nimi), tak vás mrzí reakce?
Pokračovat v psaní až do konce roku budu, protože jsem o mém projektu 365 prohlásil, že budu psát 1x denně po celý rok a chci to dodržet, nelze ale očekávat, že se nějak "vzpamatuji" a budu psát (tedy kromě snů a energií) denně něco aktuálního.
