Užívám si první týden dovolené, který ale začal tím, že v minulém týdnu hned v neděli jsem zjistil, že nemám připojení na internet, aby mi hned v pondělí zavolali kolegové a potřebovali něco na dálku udělat. Schylovalo se k průšvihu, naštěstí mám mobil s Bluetooth a možností jít na internet, sice pomalu , ale alespoň jistě :-)
Každopádně jsem na táboře a pomáhám s dětmi jako animátor (toto slovo příznivce čisté češtiny rozčiluje, těm říkám, že jsem „programový vedoucí“) a užívám si s mnohými z nich drobné radosti ze života. Vždy když vidím jedno konkrétní dítko, tak si říkám – „Sakra chlape! Koukej se sebou něco udělat! Podívej se na tohle dítko – bezlepková a bezmléčná dieta, když onemocní, tak ho smějí ošetřovat lékaři v jediné nemocnici v republice a kolik vitality a touhy žít v něm je ….“
Setkal jsem se i s dalším astrálním cestováním, byť trošičku „pošašeným“. Děcka starší 18-ti let měly výsadek v neznámém terénu a měly dojít zpět do tábora. Vezl jsem skupinku, která si troufala na 15km a měl je v úmyslu zavést na jedno konkrétní místo, jenže když jsem projížděl vesnicí a na tachometru měl už kilometrů 13, musel jsem na (zdánlivém) konci vesnice odbočit doprava, a pak projíždět úzkou asfaltovou cestou. Čím dál tím více mi blikal v hlavě malinký majáček, že se něco podezřelého děje, jenže až poslední zatáčka doprava mě vyvedla z rovnováhy. Přímo přede mnou totiž stál hypermoderní dům, jenž měl valnou většinu venkovních stěn ve skle (nebo tak v něčem) uvnitř se svítilo, svítilo i akvárium a pohybovali se lidé. Dveře jsem neviděl.
Otočil jsem se s autem, málem zapadl a zůstal viset, (což je v oblasti německých domů a s českým autem normální) a pak vypustil svůj výsadek ze zadní části auta. Z auta jsem vyšel i já (a z kapsy mi vypadl mobil) a sledoval je, jak jdou na vyvýšeninku a orientují se.
Tady právě se sen rozešel se skutečností, protože ve snu i já jdu na výsadek a pak si svítím zpět k autu. Mám totiž jistý problém…
A problém jsem měl i v reálu. Když jsem totiž popojel, zjistil jsem, že mě v kapse mobil netíží.
Jak ve snu, tak v reálu se druhým telefonem prozváním a pak se vracím na místo, využívaje toho, že mobil bude kvůli nepřijatému hovoru poblikávat.
Nedopadlo to dobře ani v reálu ani ve snu. Mobil jsem našel, ale ve snu mi kamarádi utekli (nebo byli uneseni či tak něco) a já zůstal sám, v reálu jsem zjistil, že při prvním odjezdu jsem si ho přejel zadním kolem. Mobil je z velké části kaput, naštěstí reaguje USB připojení, takže z něj dokážu vytahat telefonní čísla. Snad. Budu to zkoušet až doma…
