Tenhle sen se mi vrací v ne úplně pravidelných
intervalech, ale mám pocit, jakoby se mi zdával jen na táboře, kde krom
starostí o děti občas i něco málo fotím.
Jsem řidič tramvaje a zároveň fanda do fotografování. Něco
se má stát a tak jezdím ve voze a mám za předním sklem připravený fotoaparát.
Právě dokončuji své poslední kolo, vjíždím do depa a předávám stroj službě.
Okamžitě poté vystřelím ven a opět běžím po trati s fotoaparátem,
v podstatě zpět po svých stopách a stavím se na zastávku…
Nevím, jestli se _TO_
stalo, a _CO_ to bylo, mohu se jen domnívat, že měla vyjet nějaká speciální
tramvaj. Nevím, jestli vyjela a já v ní pak jedu, nebo jestli jedu nějakým
jiným vozem, každopádně sen pokračuje tím, že jedu v tramvaji jako
cestující po čtyřkolejné trati kamsi do mírného kopce, přičemž trať se stáčí
mírně doleva. Tramvaj zastavuje a já vystupuji. Dívám se do dáli, kam vedou
koleje, a jsem takový nějaký posmutnělý, jak by se část nebo dokonce celé mé
očekávání nesplnilo. Tam kde stojím, vidím vlevo od trati několik postarších
cihlových činžovních domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat