Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

sobota 21. února 2015

O pomoci od kamarádů

Tento text měl být napsán, respektive hlavně řečen mnohem dříve,  dokonce ještě před zápiskem o termínových kolizích z 11. února 2015. Jenže zrovna tento text napsat nebo dokonce říct hned napoprvé tak, aby vyzněl správně a neobjevovaly se falešné tóny, jež se dají pochopit špatně :-(

Nehledejte v tom nic, zvláště pak ti, co mi pomáhají dobře, o vás tento příspěvek není!

Celé se to má tak, že kamarádi si mají pomáhat, přičemž se předpokládá že "každý chvilku tahá pilku" , tedy když potřebuje pomoct první, pomůže druhý a pak naopak. A má to svoje pravidla.

Už 30. července 2012 jsem psal v postu "o komunikaci" (z nějž se pak větví další články) o lidech, které neumějí mě říkat "Děkuju". Poslední desítka dnů mě usvědčila z toho, že já neumím říct "Děkuju, ale ne(chci).". Nějak toho bylo na mě v té desítce dnů moc... (O prostém "Neumím říct děkuju" jsem psal taky, a tento problém mě trápí stále.)

Měl-li bych rozdělit pomoc směřovanou ke mě do několika skupin, z nichž mě potkaly v posledním půlroce jen některé, (musím říct - naštěstí), vypadalo by to nějak takto:

1) Pomoc úplně mimo - pokud si pamatujete reklamu, která se tvářila jako že lítací lidé litují postižené lidi, jež létat nemohou, pak v jedné z těchto reklam je chodící člověk přenesen vzduchem přes rušnou silnici, ač řve "já nechci na druhou stranu!". Web patřící k reklamě ještě funguje - www.chodicilide.cz

2) Přehršel pomoci - to je problém, když jeden člověk na mě chrlí několik hodin až dnů kam mě všude zve a kde mě chce, nabízí i jinou různorodou pomoc, až to vypadá, že se mi vnucuje. A tím mě znechucuje

3) Nedosažitelná pomoc - "Pojeď se mnou na Nový Zéland, tam tě tahat do práce nebudou a služební letadlo nepošlou :-)"  Pravdivé, leč peněžně (zatím) pro mě nedosažitelné. A do půjčky nejdu.

4) Správná pomoc, leč v nesprávný čas či na nesprávném místě - Jeden příklad za všechny: Už nikdy nepůjdu do bytu/domku, kde žijí dva partneři, přičemž ten ošklivější je v práci ;-) NE, TOHLE NIKDY VÍCE, i kdyby to mělo být fakt jen na jedno kafe, i kdyby to druhý z partnerů věděl, i kdyby souhlasil. PROSTĚ FAKT NE! A ani tehdy, pokud by mě zval druhý partner, že mám jít k nim na kafe jen s tím prvním partnerem...

5) Pomoc se skrytou dýkou za zády - Je to zvláštní, ale jeden z textů, který mi nejvíce pomáhá se dostat myšlenkově do pohody (a je to včerejší Modřinka málem stvořitelem), tuhlentu skrytou věcičku obsahuje, ale protože je tam pouze naznačena, špatně se hledá a já ji tak nějak už nevnímám. Napovím, že v textu zmiňovaný Konrik Medvěd mi o dvě herní sezení později oznámil, že jsem viděl možnou budoucnost o 811 let později... Ano, gamemaster mě zřejmě chtěl nějak odměnit, tak jako odměnil jiné dlouhodobé hráče, ale ...  Přitom prapůvodně celá tato sekvence byla odehrána v den, kdy nehráváme a kdy jsem dorazil totálně zdrchaný a kvůli něčem jinému....

6) Politování není pomoc

7) Když si u mě koupíš tento preparát, měl by ti pomoci v tvém .........................

Tolik tedy k těm špatným variantám, zřejmě se najde časem další možnosti....

Jenže dobře pomáhat, to je kumšt, u kterého si myslím, že se jej nikdy dokonale nenaučím.
Zatím mám tyto body v tomto pořadí:
1) Být vrbou - poslouchám trpělivě a nepouštím dál
2) "To je mrzuté, ale zkus se na to podívat....."
3) "Mám šanci ti nějak pomoci?"
a až pak, ne dříve
4)  "Co kdybys/co kdybych ti nabídnul ...."

Tento post zřejmě bude druhým, který nebude dopsán, protože jsem se opět zaseknul. Čtu celý příspěvek odshora dolů a přijde mi že bych ho měl smazat a začít znovu, ale už ho píšu tři hodiny a k cíli to pořád nevede. A přitom chci, aby tu nějaký takový příspěvek byl, jenže pocit, že píšu úplně o něčem jiném než vlastně chci...