... tedy trošku staršího ražení :-)
Bavili se spolu tři naši komunističtí představitelé a dohadovali se, kdo z nich je mezi lidmi nejznámější.
"Nejznámější jsem já," pronesl Milouš Jakeš. "Kamkoli jdu, všichni si o mě vyprávějí."
"Súdruhovia, kedže som prezidentom, myslím si, že najznámejšie som já, lebo prezidenta pozná každý," oponuje Gustav Husák.
"Soudruzi, nerad bych vás vyváděl z omylu, ale podle mě jsem nejznámější já," odpověděl s úsměvem vedoucí tajemník pražské KSČ Antonín Kapek.
"Proč myslíš?" reagují zbylí dva.
"Protože mě poznají i slepci, aniž bych promluvil jediné slovo."
"To není možný. To nám musíš vysvětlit!"
"Taky že vysvětlím. Zrovna nedávno jsem byl na jedné přednášce, a o pauze jsem si potřeboval odskočit. A jak tak stojím u toho pisoáru, přišourá se ke mně takový dědula s bílou hůlkou a povídá: "Jdi Kapku stranou..."
Za socialismu přivedou takhle nového vězně do cely. Ostatní spoluvězni se samozřejmě hned vyptávají, za co ho zavřeli.
"Pánové, nebudete tomu věřit, ale za lenost."
"Cože? To se u nás jako zavírá už i za lenost?"
"To nevím, ale já tady každopádně za lenost jsem."
"Tak to nám musíš vysvětlit!"
"No, zkrátka, bylo to tak: V práci jsme brali prémie, a tak jsem se domluvil s kolegou Pepou, že si zajdeme do hospody. Trochu jsme popili, vyprávěli jsme si politický vtipy, a oba jsme se strašně nasmáli. Pak jsme odešli domů, a já, jak jsem byl línej, jsem si říkal, že ho udám až ráno..."
