První z nich jsem mohl sledovat v práci, kdy mnoho lidí mělo volno v pátek třináctého, až mě to svádělo k otázce, jestli mají dovolenou proto, že chtějí slavit Valentýna nebo právě pátek třináctého. Jedna z kolegyní se mi předem přiznala, že zůstává doma z druhého důvodu, avšak slavit nebude...
Druhý z nich jsem očekával delší dobu, neboť manžel kamarádky ji v dostatečném předstihu varoval, ať si rezervuje termín na překvapení. Pak se mi později pochlubila: Bylo to dokonce ze strany manžela dvojité překvapení, a to v tom smyslu, že když jsme dorazili na místo, tak tam už na nás čekal náš společný kamarád se svou přítelkyní, .................
Třetí jsem také mohl sledoval a takřka v přímém přenosu, kdy na páteční RVHP dorazila i manželka kamaráda a kamarád říká, že jdou večer na nějaký knižní zpracování hodně prodávané knížky. I zde vím, že se to manželce líbilo, byť kamarád trpěl jako pes, neboť dle jeho slov to dopadlo podle scénáře "Hele tahle knížka se dobře prodává a má vynikající reference, tak koupíme práva a něco natočíme" Knížku mi doporučil i on k přečtení, film však zavrhl
A konečně čtvrtý příběh.
Přítelkyně kamaráda v nemocnici a kamarád pomáhal v pátek do velmi hluboké noci přestavovat byt dalšího kamaráda - spíše do brzkého rána. Dopadlo to očekávatelně, dopolední domluvenou návštěvu na Valentýna zaspal. Místo polední návštěvy šel přepojovat elektriku do dalšího bytu. Pak jsem jej odpoledne nabral a projeli jsme kolem jistého obchodního řetězce, kde koupil nějaký ten dáreček. Netuše žádné detaily napsané výše jsem s ním plynule pokračoval na RVHP a tam strávili čas až do večera. Pak teprve cesta do nemocnice....
Byli jsme domluveni, že hned po nemocnici mi z domova cinkne a něco malinko pořešíme, ale až po dvou hodinách a dvaceti dvou minutách od očekávaného času se mi textově ozval přes dalšího kamaráda, který mi bonznul, že s ním mluvil a že byl zdrchaný.
JÁ SE TOMU ANI NEDIVÍM!
