Čímpak asi učitelka ukáznit si troufá mě?
Řehoní se děcko drze učitelce v bledou líc,
...ať se jenom úča vzteká, vím, že vlastně nesmí nic. Učitelce v hlavě hučí, chvějí se jí kolena, když tu v její lebce bleskne veršík K. J. Erbena:
"Pojď si proň, ty Polednice! Pojď, vem si toho upíra!"
Vtom tu dveře ztichlé třídy kostlivý hnát otvírá. Pod plachetkou - vždyť to známe - příšera se zjeví tu,
dříve rozjívená třída v děsu stojí v zákrytu.
"Dej sem dítě!" zaburácí, "Volala jsi? Tady jsem!"
"Volala jsem. Pročpak dítě? Víš co? Raděj´ mě si vem! Ty si sbalíš děsné dítko - horší přijdou do školy!
A mne za zmizení žáka školský odbor osolí.
Mě si vezmi, Polednice, konečně tak najdu klid!
Kolegyně potvrdí ti, jak je těžké takhle žít! Ať se kde chce, co chce, šustne, kdo je vinen ze všech zel?
Kdo je volán jako pucflek? Zcela jistě - UČITEL!
Když si páťák místo džusu dá pořádný rumu lok
na koho se ukazuje? Zanedbal to PEDAGOG!
Když vojáci na cvičišti nezvládají vlevo v bok,
kdo podlomil branné síly? Samozřejmě PEDAGOG!
Když se dívka zfetovaná vrhá z okna jako cvok,
v ruce láhev od čikuli... Kdo je vinen? PEDAGOG!
kdo podlomil branné síly? Samozřejmě PEDAGOG!
Když se dívka zfetovaná vrhá z okna jako cvok,
v ruce láhev od čikuli... Kdo je vinen? PEDAGOG!
Když mládenci skotačiví vhodí chodce v říční tok,
kdopak za to zvěrstvo může? Jen a pouze PEDAGOG!
Když robátku v hloubi jícnu usídlí se streptokok,
kdopak může za absenci? Kdo je kárán? PEDAGOG!
kdopak za to zvěrstvo může? Jen a pouze PEDAGOG!
Když robátku v hloubi jícnu usídlí se streptokok,
kdopak může za absenci? Kdo je kárán? PEDAGOG!
Že děťátko v třetí třídě pohačá si druhý rok,
kdopak mu měl IQ zvýšit? Kdo to nezvlád? PEDAGOG!
Tak to vidíš, Polednice, škoda mluvit, hanba klít.
Proto radši mne si vezmi, ať mám jednou pro vždy klid!" Polednice hlavu skloní, slza z oka skane jí.
Šeptá: "Nejsem kompetentní, zanech marných nadějí!"
Na pozdrav svým strašným hnátem učitelce zakývá, chápe už, proč pro tu ženu není vůbec děsivá.
kdopak mu měl IQ zvýšit? Kdo to nezvlád? PEDAGOG!
Tak to vidíš, Polednice, škoda mluvit, hanba klít.
Proto radši mne si vezmi, ať mám jednou pro vždy klid!" Polednice hlavu skloní, slza z oka skane jí.
Šeptá: "Nejsem kompetentní, zanech marných nadějí!"
Na pozdrav svým strašným hnátem učitelce zakývá, chápe už, proč pro tu ženu není vůbec děsivá.
P.S. Výše zmíněná pedagožka byla disciplinárně potrestána za debatu s osobou podezřelého původu během vyučování a napomenuta za svévolné recitování K.J.Erbena, jenž není zařazen do osnov tohoto ročníku.
