Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

středa 7. října 2015

Prodloužený víkend - pátek

V tomto zápisku se vracím do prodlouženého zářiového víkendu, konkrétně do prvního dne tohoto víkendu, kdy začínala akce spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje.

O pátku před akcí bych mohl napsat jen tolik, že jsem o pracovní dobu byl vožen(!) služebním autem po pobočkách a předával resuscitované staré kopírky do provozu, neb nové jsou tak rozbité po pouhých třech letech prvoozu, že oprava je "ekonomicky nevýhodná". A protože nám nové kopírky nekoupí, tak resuscitujeme mnohem starší kousky, jež - pochopitelně - dodala jiná firma...

Na akci jsem proto vyjel později o nějakých 30 minut a než jsem se dohrabal pro dalšího účastníka z Prahy, naložil ho do auta a propletl se na výpadovku, čas zpoždění poposkočil. Dnes jsem se na výpadovce naučil i uvolňovat nouzový pruh pro sanitky a policisty, celkem 4x. Narazil jsem i na havárku, kam to všechno jelo a nechápal jsem. Hromadná srážka pod mostem, nikde žádná křižovatka, tudíž nemohlo tu probíhat známé přejíždění na téma, jak se na 50 metrech dostat z nejlevějšího pruhu do nejpravějšího.

Samozřejmě jsem tím ztratil čas zbývající z mé časové rezervy, ale i chytil zpoždění dalších 45 minut, takže kamarádka E*M* jedoucí z Prahy zhruba ve stejný čas jako já (jen jinou výpadovkou) mě poprvé v životě předjela...

Jenomže jak je Česká republika rozkopaná, tak nějaká kombinace použitých cest a objížděk způsobila zpoždění i našich zásob a kuchařek. Alespoň to jsem si myslel, když jsem v 18 hodin chtěl jít na večeři, ale ještě v 18:15 nebylo za kým jít, ba ani proč.

Až mnohem později se ukázalo, že kuchařky na dnešek vůbec objednány nejsou a zásoby vyzvedávala holčina, jež byla bývalou partnerkou jednoho z našich vedoucích. A byly objížďky...

Proto jsem v mezidobí čekání na večeři začal nahazovat účastníky do losovacího programu a když jsem měl dle přihláškového seznamu nahozených 65 lidí, seznam hráčů jsem vytiskl a chtěl ho pověsit na nástěnku. Po dvou krocích mě pozdravili dva lidičkové, které jsem na seznamu neměl, a po spatření třetího jsem měl sílu jen na vzteklé roztrhání seznamu hráčů....

Po večeři jsem si odlovil hlavního pořadatele a seznam jsme stvořili znovu, ale to už jsem tušil, že v sobotu, kdy se měl můj hráčský seznam použít, určitě vznikne problém. Mimo jiné i proto, že několik vedoucích mělo průběžně ze hry a místa dění mizet a zase se vracet. Jak to dopomohlo regulérnosti hry netřeba dodávati, ale mělo toho být ještě víc.

Hned první večer jsem se bál, že se semele pitka a já si nevyspím. Ale vše bylo jinak...