Pokračování zápisků ze zářiového prodlouženého víkendu...
Dnešní příspěvek nebudu rozdělovat na denní a noční část, neboť ve dne se mi potvrdil "děs" o chybě v nalosování, která pramenila z toho, že byl v seznamu zadán kluk, který se odhlašoval kvůli nemoci a pak mi kromě přijíždějících a odjíždějících vedoucích začaly dělat bordel i děti, které dojížděly opožděně - třeba kvůli tomu že někde hráli soutěž, jež byla pro ně důležitější... Zbytek dne jsem proležel s audioknihou Harry Potter, aby večer opět zapadl po 21 hodině. Už podruhé za sebou...
Sen přišel a byl to sen tramvajový. Byl jsem na konečné v Košicích u jejich strojíren/železáren a jezdily tu dvě linky - buďto 46 a 48 nebo 47 a 48 - prostě dvě čísla vedle sebe, poměrně snadno zaměnitelná. A stálo tu jedno DW-čko složené ze dvou tramvají T3. Bylo mi jasné, že je budu při své cestě domů(*) muset doslova ukrást, neboť řidiče nikde nevidno a ti lidé co tu jsou se mnou se na něco takového nezmůžou.
Nasednu, tramvaje oživím (jen to nejnutnější na jízdu) a jedu. Jsem slušňák a na každé zastávce zastavuji. Ale pociťuji současně strach - jak je ta tramvaj naprogramovaná - jakou linku jedu? Z toho pramenila i obava - kam odbočím, až narazím na očekávatelnou odbočku?
Odbočka se samozřejmě přiblížila, v místech kde jsem ji nečekal, neboť jsem se ocitl dost blízko zastávky u mé reálné první práce (a v Košicích to rozhodně nebylo). Výhybku jsem doslova proletěl, ale stále nevím kam vlastně jedu, protože obě koleje vedou ještě kus vedle sebou takzvanou splítkou. Začínám proto brzdit, mimo jiné proto, že se blíží zastávka a koleje odbočují až za ní.
Zastavuji a vystupuji, abych okoukl, kam se mi ta výhybka přehodila pokud jí elektronicky ovládla tramvaj, respektive kam byla přehozena, pokud se nehla.
Jednoznačně byla přehozena tam, kam nechci a proto utíkám SMĚREM na PROTILEHLOU zastávku.
Zde sen končí, probudil jsem se zhruba v 5 hodin a raději odešel od chrápajícího kolegy směr kuchyně a kafe. A tam se zamyslel.
Pokud to byl sen z kategorie "jízda domů", pak by se vysvětlil můj úprk na zastávku ve správném směru na závěr, protože koleje byly přehozeny do reálně neexistujícího směru.
Pokud jsem jel za kamarádkou I*, pak má sen dvojí výklad, protože jsem běžel na zastávku, která k ní nevede, ale současně správně, pokud jsem chtěl doběhnout na hlavní silnici vedoucí do jejího města, jež vedla těsně za zastávkou. Sen bohužel skončil příliš brzy, abych si byl jist.
Pokud jsem byl "ochránce"(ale tyto sny mi už dlouho nepřišly), či chcete-li "správňák", tak jsem utekl od rozdělané práce. A opět ke kamarádce I* - na níž jsem ten den předtím myslel, stojím před velkým rozhodnutím, jestli ji říct o další oblasti, do níž se dá jít přes sny (ale i jinak z reálného bdění). Když už jsem tu mluvil o Harrym Potterovi, tak je to pro mě takový "LORD ....vy víte kdo". Utíkám před rozhodnutím?
Tomu by odpovídala i šílená mělkost kolejí na začátku trati - s kamarádkou I* jsme se na začátku pohybovali po trase, z níž bylo snadné sklouznout.
BOHUŽEL, ten sen měl a má i druhý výklad a ten směřuje k mému druhému "Vy víte komu", tedy ke spolku, jehož jméno se nevyslovuje zde na blogu. Večer před tímto snem jsem měl svoji druhou obavu o pijatiku, a i vůbec o svoje další působení zde, protože mě některé věci unavují a jednoznačně si chci odpočinout od odpovědnosti. Současně ale nechci udělat tvrdý radikální řez a zcela se odříznout...
A k tomu odpovídá i únik od tramvaje a ponechání ji svému osudu - neunikám před odpovědností?
