Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 7. března 2011

Krátké shrnutí sedmi dnů (9.)

Když jsem si ve středu začal předepisovat tento shrnující příspěvek, měl jsem chuť tento týden nazvat tragickým. Sice se to ke konci týdne jakž takž zlepšilo, ale ...

V pondělí ráno mi bylo řečeno, abych začal přepojovat zařízení na nový okruh zásuvek s tím, že hned v úterý se starý vypne a zruší. V serverovně se zdálo, že to půjde a taky i šlo, ale v ostatních místnostech ani ťuk. Elektrikáři zapomněli částí nového okruhu nahodit. To sice není tragédie, ale elektrikáři to asi viděli jinak, když se paní je doprovázející vyjádřila ve smyslu, že prostě nepůjdou domů, dokud tu chybu nenajdou a zaplacené toto nedostanou ..

V úterý to zpočátku taky tragické nebylo, ale pak, protože HW technik přijel s náhradními díly později, tak sám chvátal a já chvátal posléze taky, protože mi hořel můj soukromý program. Oba jsme udělali stejnou chybu a neudělali jednu krátkou kontrolu možné závady po výměně vadných kusů HW a ta se velmi ostře projevila ve středu ráno. Veškerá naše zařízení si začla myslet, že je říjen roku 2008, což byl průšvih, který jsem rovnal tři hodiny. To už tragédie byla, protože jsem díky tomu, že v úterý už jsem myslel na další program řádně nedomyslel důsledky oné činnosti. Možná kdybych měl chvilku volnou před, tak by mě to trklo. Naprosto zbytečná středeční tříhodinová makačka...

Jenže tragičtější bylo, že jsem kolegu hned na začátku požádal o součinnost, jen aby všem napsal email, že se má všecičko zrestartovat, aby si to nalízlo správný čas, který už jsem na časovém serveru v tu chvíli měl a který se již začal polehounku rozdistribuovávat. O 15 minut později jsem si ten email napsal sám a pak šel zrestartovat emailový server, který ještě byl v nějakém divném mezistavu....

Mezi 9-12 hodinou jsem pak chvilkama nevěřícně sledoval, která další zařízení jsou závislá v našem podniku na správném čase a jak často jsou některá využívaná, to když jsem restartoval poslední síťovou tiskárnu právě před 12-tou hodinou...

Středečních problémů, ale neměl být konec, na pobočce "P", kam jsem vyjel na jistou potíž, jsem v jednu chvíli chtěl zavřít zevnitř dveře do serverovny a ono to nešlo - z bezpečnostních dveří se odchlípla přední dýha a blokovala zavírání dveří. Tohle spravilo pár šroubů do dřeva, když pak ale upadl spodní pant, pochopil jsem, že tohle už fakt nedám. Ty dveře už musely být křivé kdysi před naším příchodem do této budovy, a ten pant už byl zjevně minimálně jednou přivařován, neboť jsem našel opálená místa pod barvou na zdi a na linu přímo pod pantem....

Ve čtvrtek tyto dveře údajně spravili dělníci dokonale a tak jsem si to v pátek jel zkontrolovat. Odlepující se deska byla přichycena několika vrutů v místech, kde není železná výstuž, to se dalo čekat, ale panty byly převařené na nové místo všechny tři. Ale dveře jsou na svém místě a fungují spolehlivě.

Sobota a neděle byla v mém podání jen o pokusech připravit se na fyziku...

S jednou věcí si ale nevím rady ještě teď a tou je úterní dění na dračáku. Procházeli jsme jedno drsnější podzemí a jeden nemrtvák v narážce na přídomek ve jméně mé postavy vhodil pod naše nohy bílý kámen. Ze zvědavosti jsem si ho prohlédl, zvlášť když nemrtvák tvrdil, že se se mnou zná z mé domoviny.Ale proč bych si obyčejný bílý kámen (představte si ho třeba jako křemen) strkal do kapsy a proč bych ho následně při prošacovávání se nenašel a díky tomu mohla být ven z podzemí vynešena duše... Dá se to sice jakž takž herně vysvětlit, ale při neherní hádce mi byl vnucován názor že jsem to a) pronesl a za b) že to je nahrané na diktafonu v záznamu z minulé hry....  Jenže i při odposlouchání záznamu z aktuální hry a její přepsání do kroniky si Pídžej vyhradil právo změny a tu změnu mi i nadiktoval. Sice zmírnil můj žal (herní i neherní) z toho mého "kiksu" s kamenem, ale pro změnu rozstřelil zase něco dalšího, z čehož má depku má postava ve hře...