Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

středa 9. března 2011

Ohňový pohon autobusů

Pokud nějaký sen v mém papírovém seznamu mých snů nepřehlížím, pak sem svůj poslední autobusový sen popisoval zde v únoru 2009... Teď se mi nově připomněly jedním snem hned dvě série snů. Autobusových samozřejmě :-)

A-36: Ohňový pohon autobusů.

Ležím si tak na zádech na svahu loučky a dívám se na hlavní silnici, kde projíždějí v poměrně rychlém sledu různé autobusy, tu obyčejný, tu kloubák, tu hypersuper moderní, tu pomalu historický kus. Všechny jednou ve směru do města. Až tu pojednou ... Zespoda vyjíždí další kloubový autobus, ale ten má v přední mřížce založený oheň. "Tenhle autobus pohání oheň", konstatuji chladně beze stopy emocí v hlase. Sleduji, kterak projíždí kolem mě. Byl by to zřejmě dobrý pohon, kdyby to nemělo určitý problém. V části za kloubem sedí pět cestujících v řadě, ale čtyři z nich hoří taky. Tedy druhý cestující v pořadí ne, ten mi přijde jako by kolem sebe měl udělanou ochranu ze světla, takže vypadal, jakoby seděl ve velkém vajíčku ...

Ale pak musím jet autobusem i já, jedu nějakým dalším kloubákem, ale nedojedu příliš daleko, na nejbližší zastávce už z porouchaného autobusu vystupuji a protože to nevypadá, že náš autobus pojede v nejbližší době, popojdu malinko dozadu, kde nějaký autobus zastaví. Zastavil, měl číslo linky "8243" a měl stejnou barvu laku jako ten autobus s ohňovým pohonem. Otevřel dveře asi tak na pět sekund, aby posléze rychle odjel ...

Číslo linky jsem si v popisku musel domyslet, protože si ho nepamatuji, ale vím, že v něm nebyl žádný "smysl" jako v dalším snu


A-37 : Dlouhá linka 12


Jezdím jako řidič autobusu a dnes mám linku 12 (sen se mi zdál v dobách, kdy jezdila linka 12 kolem našeho domu a jezdila mezi městem a továrnami a doly za městem), první kolečko proběhlo normálně. Ano, byla to linka , kterou znám dobře ( kolikrát jsem si ji projel v reálu s dědou - řidičem autobusu ) jenže v následujícím kole mě čeká takzvaná "dlouhá dvanáctka". Na označníkách k číslici dvanáct přikládám číslici osmdesát, takže číslo linky je zdánlivě čtyřmístné. (nevzpomenu si, jestli vzniklé číslo bylo 1280 či 8012, spíše to první, není to důležité. Písmenka s popisem linky tam nebyla, v "dřevních" dobách toto na městských autobusech nebývalo) A jedu a jedu a jedu, a jakmile projedu hranice kde končívá klasická linka 12, jsem nesvůj a ve střehu, hlídám si cestu a křižovatky, protože nechci udělat kiks.

Povedlo se, po dlouhé, dlouhé, dlouhé době, v oblasti kde jsou koleje a doly je přistavěna otočka autobusu na níž vjíždím. A samozřejmě jedu za chvilku zpět, dokonce mám i dva nebo tři cestující.

Extra dlouhou dvanáctku (teoreticky s číslem linky 1288) už ale nezvládnu...

K oboum snům

Sen číslo 36 se mi v určitých drobných obměnách objevil už několikrát, ale neopakuje se přespříliš často, takže vůbec nedokážu určit, proč se mi zdá. Někdy když sleduji dění z loučky v poklidu, jindy se vztekám, že jdou němci k moci, jindy se zase vztekám, že "prokletí poruch" jak by šly popsat stavy autobusů a tramvají z mých snů se projevuje na projíždějících vozech příliš často.

Druhý sen jsem si vybavil vlastně jen kvůli onomu čtyřmístnému číslu linky začínající osmičkou