[pokračování bude poněkud pesimistické]
Problém byl, že se ta akce podle mě nepovedla až tak dobře (chybka podle mě byla jen v sobotu večer), což jsem na svém blogu nepsal, a podle druhého blogu "... že víkend v Růžené bude značně dynamický a bude se každou půlhodinu dělat něco jiného.Tento ideál padl už pátek večer" [cite from Jardův-blog]
Vynadáno jsme dostali na další společné akci oba, já původně za to, že jsem napsal blogpost na svém blogu, který zněl údajně takto:
Jenže ono se nedělo, takže po onom výletu kde jsem nebyl (neboť jsem pomáhal s organizací her pro dospělé a z něhož mám podobné traumatizující zážitky), se náhle nedělo vůbec nic, žádná hra, takže jsem raději zaplul na chatku. Když jsem se pak vrátil do jídelny, pochopil jsem, že je opravdu něco špatně, když si dospělí hráli stolní hry a s dětmi nikdo nepracovala že pokud bych měl být někdy hlavní vedoucí, tak ten se takto nechová a nestrká hlavu do písku.
Když bych si pořídil "kancelář na uvádění věcí na pravou míru" musel bych začít tím, že toto (až do této vteřiny) nebyl můj blogpost, ale pouze komentář na jiném blogu...
Pak bych musel doplnit další větu do onoho komentáře, "s dětmi nikdo nepracoval, ty si hrály své stolní hry. Jediný kdo se nebavil jsem byl já"...
Další problém je v tom, jestli bylo dobře to, co se dělo nebo nedělo - podle programu se dít mělo, ale v podvečer se chvilenku nedělo a mě nebylo zas až tak dobře (asi pokus o úžeh, nebo nával věcí z podvědomí, ale o tom v dalších postech), takže jsem raději zaplul na chatku, což jsem si teoreticky mohl dovolit, jako pořadatel, který už měl pro ten den odpracováno.
Měl jsem se začít aktivně zajímat o to co se má dít, nebo dokonce převzít taktovku? Toť je totiž ta správná otázka, která později měla ještě větší význam než v tu danou chvíli - když jsem totiž do jídelny přišel večer, vypadalo to, že se všichni baví, dokonce i hlavní pořadatel, spolu s dalšími pořadateli. A bylo to tak, neboť mi bylo dodatečně vysvětleno, že rodičové, co tam byli s dětmi, si děcka uklidnili sami a když pak dorazili hlavní pořadatelé, bylo jim naznačeno, že je daný stav o něco lepší, než když by se začala hrát další akčnější hra.
Nebudu ze sebe dělat supermana, který toto věděl, ale přeci jen vypadali všichni spokojeně, takže tím spíš se ve mě má výchova rozhodla vydat výsledky - nerýpej do něčeho, co je funkční, když toto rýpnutí by směřovalo do vyšších míst. Odešel jsem proto odtamtud znovu - nevypadalo, že bych měl šanci se do nějaké skupiny připojit, nebo že bych někomu chyběl...
Navíc, když o tom přemýšlím teď, je mi jasná ještě jedna věc. Tím, že vedoucího dělám už mnoho let bych měl mít dost zkušeností na zabavení dětí, jenže ouha, nemám. Snad je to tím, že jsem nevedl ty správné kroužky a neprováděl s nimi hry bez počítačů (ano, jeden čas jsem vedl počítačový kroužek) a nemám tyto hry zcela zažité a občas proto bývám bez "Gajdu" jako bezruký... Jenže co s tím dál?
Je jasné, že oddílový vedoucí nikdy nemohu být, těžko mi teď na stará kolena vlezou hry do hlavy a zvlášť hry, které nepotřebují další pomůcky, s improvizací typu "tady a teď" mám také problémy ( zatím mám rekord 10 minut, kdy jsem na dané téma s pomocí předpřipraveného powerpointu, který jsem si těch 10 minut prohlížel, vystřihl asi půlhodinovou přednášku s pár kousky tzv. "suchého humoru" a po skončení odešel ze sálu, abych se posléze se zhroutil do křesla a musel v klidu vycucat kafe).
Pokud jedu na tábor, mohu být takzvaný "animátor", který připravuje pro děti hry, ale z výše zmíněných příčin nemůžu být hlava animačního týmu. Mohu tak být takzvaná "děvečka" pro všechnu tu černou práci, která není vidět, ale která potřebná je. A která mi kupodivu docela jde dělat...
Otázka z Růžené ale stále zůstává - měl jsem v tu sobotu se o něco pokoušet v době, kdy mi bylo trošku ouvej, nebo kazit hru při mém druhém navštívení jídelny a dělat dusno u stolu organizátorů, když vše jelo pohodově? Zkuste mi odpovědět v komentářích, jsou u tohoto příspěvku otevřené
Otázku druhou - já a hlavní vedoucí, bych zkusil rozvést v nějakém dalším příspěvku v tomto měsíci.
Žádné komentáře:
Okomentovat