Růžená: pobyt v Růžené

V sobotu jsem se probudil tradičně přespříliš brzy, kdy okolí tvrdě spalo, ale příliš pozdě na to, abych se otočil na druhý bok a usnul, neboť bylo už světlo. A šest hodin ráno. Je to zvláštní, ale i kdybych se ožral jak prase, a šel spát po půlnoci, tak se prostě tam, kde spím poprvé v životě prostě v šest ráno vzbudím. Stejně tak i v případě totální střízlivosti...

Každopádně jsem vstal a trošku se procházel po části okolí, leč z pohledu mých snů po ne zcela správné straně, ale i tak jsem dokázal narazit na pár drobností. Podivné světlo co mělo svítit na loučku před jídelnou, ale nesvítilo (ve snu bylo světlo světlem německým), podivnou žárovku před zadním vchodem do kuchyně (ale jen z pohledu stáří mých snů, protože to byla klasická úsporná žárovka z trubic, a ta lampa neměla skleněný kryt, neb ho někdo v minulosti rozbil), ale také i své zaparkované autíčko.

Ve snech se mi objevovala stará rodinná škodověnka a podobně jako mé auto stálo zadními koly v drobné strouze na dešťovou vodu.(v jednom ze snů jsem zapadnutím do strouhy zlomil poloosu, "němci" se na mě vrhají a já nepřežívám). Přeparkoval jsem si a uvědomil si, že v mém dalším snu se tenhle tábor dělil na několikero částí. Celkem na tři - českou, německou a skautskou. [lepší název pro tu třetí mě aktuálně nenapadá]

Dopoledne proběhlo poměrně normálně, odřídil jsem část šachového turnaje, odehrálo se pár her (z pohledu Jardy to vypadalo takto: Hravý víkend), které přicházely z mého pohledu s přiměřenými drobnými přestávkami, proběhl oběd a pak mě jakožto organizátora čekala akce s programem pro dospělé. S kolegyní, jenž onu hru vedla jsem šel vytyčit trasu a postavit jedno stanoviště. Tím jsem spadl do dalšího snu s astrálním cestováním.

Prošli jsme dolů ke skautskému tábořišti (v reálu prostor s podsadami na nichž byla železná konstrukce pro plachtu), kolem nedostavěné budovy, jenž ještě neměla omítku a kolem hodně podivných lamp "veřejného osvětlení". Dále pak po podivné planině končící plným a rovněž nově vyhlížejícím krmelcem (viz video).


Pak se cesta různě měnila přes loučku, polní cestu, uzoučkou pidicestičku kolem plotu, přes další polní cestu lesem, kde dělníci sázeli listnaté stromy do země se spadaným listím až konečně na loučku, kde jsem připravili čtverec pro hru a v něm malé čtverce.

A zde se tento pravdivý sen, který se až doteď plnil beze zbytku s realitou rozešel. Ve snu jsem tu hru hrál a nedopadl v tomhle prvním úkolu nejlépe...

Každopádně v reálu jsem se vrátil do tábora, kde bylo druhé stanoviště této hry, popadl kamerku a čekal na příležitost. Ta nastala, ale až poté, co jsem klusem tou samou cestou běžel na třetí stanoviště a pak se - opět tou samou cestou - vrátil po další hře (o té v dalším postu) do tábora až jako úplně poslední, abych natočil první sadu záběrů do videa o této dnešní sadě snů s astrálním cestováním.

Pak jsem natočil i něco v podvečer, čimž jsem získal záběry ze snu, kdy jdu z lesa zpět do tábora jako úplně poslední, ale před setměním opět prchám do lesů a mám to tak akorát, než se ty podivné lucerny rozsvítí (viz závěr videa).

Pokud by nějaký sen měl na toto navazovat, pak si uvědomuji, že se nad ránem plížím lesem kolem těch stromků před naší chatkou do tábora...

Sny z Růžené mají ale ještě jednu vlastnost, kterou jsem si uvědomil, až těsně před napsáním tohoto příspěvku. Dá se to říct, třeba takto: "Pšššt milé děti, musíte být potichounku, jinak se ten zlý pán vzbudí !!!"