Šel jsem hned v sobotu dopoledne, protože jsem oficiálně neměl žádný program a hned na počátku zámeckého areálu jsem měl obvyklý pocit, že už jsem tu - minimálně ve snu - musel být. Problémem je, že si neuvědomuju co to bylo za sen, jen ty kulisy sedí. Část zámku je předělaná na školu a jeden z útržků snů, co si pamatuji je ten, jak skáču z prvního patra internátu do parku a snažím se unikat....
Ale kvůli škole a internátu jsem sem nepřišel, takže jsem ani foťák do jemného deštíku nevytáhl (možná příště) a šel směrem do parku. Procházel jsem ho po pravém okraji parku a snažil se vnímat poklidnou atmosféru, ale z počátku mi to nešlo, byl jsem příliš blízko civilizace a tím i blízko místa, které mi připomnělo další útržek nějakého snu - možná toho samého...
Ve středu parku a v jeho vzdálenější části jsem se mohl věnovat vnímání monumentálnosti některých stromů a i to je svého druhu energie...
Ostatně se můžete podívat sami - staré krásné stromy ...
Tříhodinová procházka velmi pomalým tempem (spolu s obědem a nacházením dalších míst z mých snů) mi přispěla k tomu, že jsem bych ochoten a schopen dobrovolně vykonávat činnosti v týmu kamaráda, ani mi nikdo nemusel říkat :-)
PS: V nejnižším místě procházky parkem, resp už spíše přilehlého lesíka jsem nalezl další místo, které bylo z mého snu, ale doopravdy pořádně jsem si to uvědomil až tehdy, kdy jsem byl stranově správně orientován, ale o tom až příště. Ono místo je tam odkud je focena fotografie s vodní hladinou, jen bylo nutno se pootočit o 90stupňů doprava...