Teď, když už je jednání táborových vedoucích za námi a uplynulo od něj pár dní, mohu si dovolit rekapitulovat co se dělo.
To, že jsem se jednání obával už na blogu zveřejněno je, a dvě hodinky před zahájením jsem tomu čelil tím, že jsem přijal pozvání do vojenského muzea v Praze.
Nevím kdo vybral hospodu, kam jsme šli jednat, ale před cizími lidmi co v té hospodě byli taky mluvit o našich vnitřních problémech byla podle mě blbost. Číšník nezvládal obsluhovat, takže jsme chvílemi byli na suchu a když už tedy přinesl pití kolegům, tak mi skončilo vylité na zádech na mojí "riflové" košili...
Dělal jsem si poznámky do Iphone a ještě jsem na ně nekoukl, ale už budu muset, každopádně se ukázalo, že bylo o pár problému víc než jsem tušil a než se mi doneslo. Každopádně se odhlasovalo, že budeme mít sepsaná pravidla a budou se tím pádem dodržovat.
Tím pro mě pátek skončil, kamarádka u které jsme spali prohlásila že jede domů a tak jsem se připojil (po vypití dvou limonád, a drobné salátové večeře, přičemž jsem tu druhou limonádu měl zdarma jako omluvu za to polití).
Nebýt toho, že jsem u kamarádky byl poprvé v životě a přitom jsem některé části domu a přilehlého okolí znal, tak bych mohl být stoprocentně spokojen. V tajném hodnocení (které nakonec udělalo jen 10 z 28 přítomných lidí) jsem vyšel dost dobře. To je ale téma na jiný příspěvek o astrálním cestování......
Sobotní den proběhl v rychlém a pružném duchu, bylo nás již jen 15, takže příspěvky na téma "pravidla" a na "nápady" proběhly v konstruktivním duchu. Byl čas i na krátká separé jednání. Mládenci se mě typicky ptali na onu noční včerejší tajnou anketu a na práci s táborovým webem, ale jedna z kolegyň narazila i na můj vztah s kamarádem F*, jenž mě to téhle skupiny vedoucích přitáhl a sám jako vedoucí jezdil. "Vidíš, ty jsi mu záviděl", řekla mi mentorsky, "jaký je F* zábavný, oblíbený, má nápady a vidíš - on na tábor už nepojede a ty jezdíš dál"
Kamarádka M* na svém blogu před pár dny napsala moudro, které se na toto hodí asi jako zadeček dítěte na nočník (tj. sedne perfektně).
"Nezáviď nikomu. Nevíš, zda neskrývá něco, co bys s ním za žádnou cenu nevyměnil." /A. Strindberg/
-------------
Poznámka pod čarou: Na tomto blogu nebude psáno nic z toho, co vyplynulo na oné schůzce, ani nic k dalšímu o čemž tento blogpost hovoří
