Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 2. září 2010

Ten, jehož jméno jsem nesměl vyslovit (+2 další)

Dnes jsem v práci zachytil zoufalý telefonický hovor - kolegyně restartovala počítače, začaly se natahovat Windowsí updaty a natahovaly se a natahovaly .... Po patnácti minutách prý měla 4 z 20 hotové. Moji dva kolegové jsou na školení a když jsem jí chtěl navrhnout posledního přítomného kolegu, který byl na stejné budově co ona, byl jsem touto kolegyní okřiknut: "Ne, ani to jméno nevyslovujte!". Do učebny "C*" kolegyni měly během 15 minut přijít lidi na testy a protože ony PC jsou pomalé "potvory", které v určitých konstelacích (typicky po nečekaném vypnutí) najíždějí až 28 minut (!!!) díky určitým softům na nich nainstalovaných, byla nutná má návštěva.


Nechal jsem tedy ve "své" serverovně rozdělané zálohování (a chladnout kafe) a naklusal. Než jsem stihl doběhnout, tři počítače už prošly všemi updaty (tři z updatů trvaly příšerně dlouho a dva z těchto tří byly DOT-NET ).... Tak jsem to už nechal být a šel k sobě na základnu - lidi na testy jí přicházely postupně, takže i ostatní PC (256 nebo 512 RAM, Windows XP) podle mého odhadu měly mít čas na dodělání.

Než jsem se stihl na základně obout a vyjít zpět na budovu B ke svému kafi a rozdělanému zálohování na pásku, volala kolegyně znovu - na učebně vypršel přístup na internet a přišlo se na to až teď (nedorazil totiž varovný email, že se blíží konec). To byl zajímavý problém, protože tady se opět projevilo to, co v naší firmě  (kam jsem byl svého času "kooptován") stále byť v menší míře pokračuje - jak získat heslo, když nemáte uživatelské jméno a neznáte ani konkrétní email kam se nechá zaslat nápověda k tomuto účtu ?!? Jediný kolega, který toto znal už nežije ....

Do tří minut jsem vydoloval ono uživatelské jméno z jednoho softu na učebně provozovaného, pak si podle něj zprovoznil email (respektive alias ke svému vlastnímu emailu - proto ostatně nedorazila varovná zpráva, když neměla kam) a pak dogeneroval přístup na internet (kam se zadává email, z něj se vygeneruje uživatelské jméno a poté se dodělá heslo) Když to ona kolegyně viděla, že jedu jak fretka, prozradila mi, proč už nikdy nechce volat mého kolegu, jehož jméno nemám vyslovovat - měl by totiž hodinu kecy, že je to rozbitý a že to nejde.

Zatímco jsem přístup na internet nahazoval na všech počítačích v učebně "C*" (špatně jsem si tipl heslo které na účtu bylo a musel jsem ho všude přepsat, což bylo v danou chvíli snažší než vyčmuchávat jak se heslo mění na účtě) měla kolegyně návštěvu a s ní si potvrzovala na zítřek práci, pro změnu v učebně "I*" a omlouvala se, že jí tam nejdou už poměrně dlouho dvě PC.... V tu chvíli mi šéfkuchař mohl smažit na zádech vajíčka, jak se mě to dotklo. (Za chvíli se dozvíte proč)

Když jsem byl hotov, oznámil jsem kolegyni: "Zaslechl jsem, že vám nejdou vedle dvě PC". Kolegyně se hned začala omlouvat, že chápe, že mí kolegové teď hodně mění počítače a že nemají čas. Zaprskal jsem málem jako vzteklá kočka - kdyby kolegyně věděla .... Řekl jsem jí, že by se mnou hanba mlátila, kdybych jí to neudělal hned teď a "nevěnoval" jí PC ze skladu ojeté techniky, kam je odkládali mí kolegové z oněch zmiňovaných výměn (ale tato PC jsou o řád lepší než ty PC co jsou na učebně "I*")

Schválně jsem si to stopnul - došel jsem do skladu a zpět, nasadil oba počítače, najel na ně uživatelský profil a trvalo by mi to necelých deset minut. To mě dožralo znovu - živě vidím oba kolegy jak mají některé dny čas sedět v kanclu a  ****.

Samozřejmě to nešlo až tak dokonale - na učebně I* se odmítal na některých PC aktualizovat antivir a druhý z počítačů co jsem donesl ze skladu měl poškozenou registraci v AD, takže jsem ještě opravoval tyhle věci, ale před jedenáctou hodinou jsem mohl odejít s klidem v duši. Dnes večer budu spát krásně - s pocitem dobře vykonané práce, byť mi bude spánek kalit to, že mám takové kolegy, jaké mám.

Třešnička na závěr - Když to viděl kolega této kolegyně, poprosil mě o návštěvu taktéž na učebně I*, ale v jiném městě - taky mu tam nešel internet a společná tiskárna. Velice rychle jsem přesně cílenou otázkou zjistil, že je tam stejný uživatel jako tady, takže jsem mu napsal na lísteček heslo - je šikovný, takže si ho tam doklapne sám. A protože jsem na ono místo jel tak jako tak (učebna je nějakých 50 kroků od serverovny, kam jezdím dělat údržbu), tak jsem zkontroloval i tu tiskárnu. Stalo se očekávatelné - síťová tiskárna měla z nějakého důvodu jinou IP adresu, než očekávala tisková služba (DHCP za dva měsíce prázdnin ztratilo ponění o původní adrese, tiskárna byla celou dobu vypnutá). Zafixoval jsem to, ať se to znovu nerozejde. Práce na 2 minuty....

PS: Studené kafe jsem si dopil :-)