Ke konci srpna si kamarád J*K* postěžoval, že po požití alkoholu si dokáže v hlavě spustit film, ve kterém vidí celý svůj dosavadní život a přirovnal to k použití „dávkového zpracování“ u počítačů. Navrhnul jsem mu, ať plní svůj blog zážitky ze života, pak že bude moci alkohol vynechat.
Byla to taková nadsázka, protože já svůj blog také usilovně plním, ale nejsou to příhody ze života, nýbrž sny, které se mi zdají, případně – pokud se daný sen opakuje – pronásledují. Zkusmo jsem si je spočítal v mých papírových poznámkách a zjistil, že jich v daný den bylo zveřejněných na blogu přesně 190. Ono jich ve skutečnosti bude o fous víc, protože v papírových poznámkách mám řádně poznačené pouze ty sny, které stály za to, aby měli svůj vlastní nadpis, nemluvě o tom, že po tomto počítání snů přibyly do seznamu další tři sny.
Až doposud jsem si pouze zvlášť třídil sny s tramvajemi, těch mám 55 a sny autobusové, těch mám 35 a ty jsem si pak dotřiďoval na klidné sny a na to zdali dopadnou dobře a samozřejmě jejich opaky a taky jestli v nich kouzlím, létám …
Teď mě rychle za sebou čekají pěti, čtyř a dvoudenní školení v Praze i s noclehem, takže budu mít poměrně hodně času po večerech, kdy nebude co dělat – chlastačky mě nelákají, kino také moc ne, takže si budu zkoušet všechny své sny nějak protřídit J
Na druhou stranu přemýšlím, jestli mi toto protřídění nějak pomůže, to ale poznám, až si ho udělám..
